Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Pražská šunka bude na seznamu specialit, čekala na to 6 let

Euroskop, čtk, 23.02.2018

Pražská šunka bude na evropském seznamu Zaručených tradičních specialit (ZTS). Žádost se u Evropské komise projednávala přibližně šest let. Dnes to oznámilo v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství. Zatím má ČR v seznamu spolu se Slovenskem čtyři potraviny - Tradiční špekáčky, Liptovský salám, Spišské párky a Tradiční lovecký salám. Podle výkonného ředitele Českého svazu zpracovatelů masa Jana Katiny však nejde o absolutní výhru, protože bude platit pětileté přechodné období, v němž se bude moci "Pražská šunka" vyrábět i bez označení a v horší kvalitě.

O možnost mít na seznamu i šunku, usilovali čeští výrobci od roku 2012. Výrobek označený žlutomodrým evropským logem bude muset vždy splňovat přesnou recepturu a technologii výroby. Označení můžou získat pouze výrobky, které jsou na domácím trhu používány alespoň 30 let.

"Našim cílem je zajištění kvalitních potravin. U Pražské šunky jde navíc o zachování tradiční metody výroby a receptury, které si uzenáři předávají desetiletí. Výrobci této vysoce jakostní uzeniny teď budou moci využít evropské logo, z něhož zákazník jednoduše zjistí, že si kupuje výjimečnou potravinu," uvedl ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO).

 

Pětileté přechodné období


Podle Katiny bude nová specialita zapsána v úředním věstníku v březnu. "Je tam ale pětileté přechodné období, kdy se nic nestane. Kdo to bude chtít vyrábět jako ZTS, tak to musí vyrábět podle pravidel, ale nebude to povinnost jako ZTS vyrábět po dobu pěti let," vysvětlil ČTK.

Podle něj za přechodným obdobím stojí hlavně Slovensko, které chtělo nižší výrobní standardy s vysokým nástřikem vody a možnost přídavku drůbežího masa. Podle něj se slovenská strana odkazovala na to, že by bez přechodného období šlo o zásah do jejich "byznysu".

Za Pražskou šunku se od poloviny 19. století označuje jeden z nejznámějších masných produktů, který má původ v Praze. Pro výrobu šunky nejvyšší jakosti se v republice využívá vepřová kýta, kde je původní oválný tvar zachován použitím tzv. pražského řezu. "Zároveň ji však vyráběli a dodnes vyrábějí v dalších evropských státech, například v Itálii, Rakousku nebo Německu. Právě proto byla jednání o udělení loga poměrně komplikovaná, zástupci České republiky se museli s ostatními členskými státy shodnout na přesném receptu i způsobu výroby," uvedl úřad.

 

Různé možnosti pro producenty



Výrobci budou moci používat tři varianty šunky - Pražská šunka na kosti má speciální výběr a opracování masa, musí se v ní použít specifický poměr vepřových kýt a láku. Pražská šunka bez kosti je zauzená šunka nejvyšší jakosti, u které je významným rysem dekorativní povrchové krytí. "Odlišujícím prvkem je také typický vejčitý nebo válcovitý tvar hotového výrobku," sdělil úřad. Pražská šunka v konzervě pak má charakteristický aspik v tenké vrstvě mezi šunkou a obalem.

Od roku 1992 se snaží EU chránit názvy zemědělských a potravinářských výrobků vůči třetím zemím. Označení původu se dává na zboží, o kterém jsou spotřebitelé přesvědčeni, že pochází z jednoho konkrétního místa. V Česku jde například o český kmín, žatecký chmel, nošovické kysané zelí či pohořelického kapra.

Unie obdobně chrání i zeměpisné označení. ČR má zaregistrovaného třeboňského kapra, jihočeskou nivu, olomoucké tvarůžky či české pivo.

Autor: Euroskop