Komise navrhla balíček opatření pro oblast sociální spravedlnosti

Evropská komise dnes zveřejnila balíček opatření v oblasti sociální spravedlnosti, který se skládá z návrhu nařízení na vytvoření Evropského úřadu pro pracovní záležitosti, doporučení Rady o přístupu k sociální ochraně pro osoby ve všech formách výdělečné činnosti a sdělení Komise o sledování implementace Evropského pilíře sociálních práv. Původně měl balíček obsahovat i návrh nařízení ustavující Evropské číslo sociálního zabezpečení, ale nakonec z důvodu vysoké náročnosti návrhu se Komise rozhodla tento návrh v rámci balíčku prozatím nepředložit.

Záměrem balíčku je dle Komise vytvoření spravedlivějšího prostředí pro pracovníky na vnitřním trhu. Nejzásadnější je z pohledu ČR návrh nařízení na vytvoření Evropského úřadu pro pracovní záležitosti. Evropský úřad pro pracovní záležitosti by měl zajistit, aby pravidla pro výkon práce v zahraničí v rámci EU byly vymáhány spravedlivě, jednoduše a efektivně.

Návrh nařízení na vytvoření Evropského úřadu pro pracovní záležitosti nemusí podle Česka nutně být ve stávající situaci vhodným řešením. V současné době se v EU projednává hned několik návrhů v oblasti přeshraničního výkonu práce, které mají pomoci státům s koordinací například v oblastech vysílání pracovníků nebo systémů sociálního zabezpečení. Projednávání právních norem přijímaných na úrovni EU v oblasti přeshraničního výkonu práce však často způsobuje velkou kontroverzi.

Shoda se tak mezi členskými státy hledá pouze velice složitě a dosažené kompromisy jsou velice křehké. Mohlo by tak dojít k další eskalaci již několik let trvajících sporů o pravidlech pro výkon práce v zahraničí a jejich vymáháním, který v očích mnohých rozděluje Evropu na západ a východ.

Pro ČR bude důležité, aby všechny iniciativy v navrhovaném balíčku byly v souladu s principy subsidiarity a proporcionality. Odpovědnost za sociální politiku a politiku zaměstnanosti leží primárně v rukou členských států, a to by mělo být zachováno. Rovněž nesmí být tyto návrhy prostředkem k budování nových bariér na vnitřním trhu, naopak, musí přispívat k jeho lepšímu fungování.

Zároveň Praha upozorňuje na odlišnou úroveň hospodářského rozvoje jednotlivých států, přičemž připomíná, že cílem Unie by mělo být přispívat k hospodářské, sociální a územní soudržnosti, nikoliv existující rozdíly zesilovat. Reformy v oblasti sociální politiky musí také nezbytně nutně respektovat odlišnosti jednotlivých národních sociálních systémů.