Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Češi chválí rok v Evropské unii nejvíc ze všech

28.07.2005
Podle průzkumu Eurobarometru v žádné z evropských zemí nerostl životní optimismus a důvěra ve společnou evropskou politiku tak jako v Česku.

Také díky vstupu do Evropské unie jsme na tom lépe než před rokem, ukazuje poslední šetření Eurobarometru. Průzkum říká ještě víc: v žádné z evropských zemí nerostl životní optimismus a důvěra ve společnou evropskou politiku tak jako v Česku.
Ve srovnání s loňským podzimem přibylo v rámci unie právě mezi Čechy nejvíc lidí, kteří jsou spokojeni se svým životem. Úroveň 83 procent dosahuje průměru zemí staré evropské patnáctky.

Z nových členů jsou stejně spokojeni jen Slovinci. "Ve srovnání s jinými zeměmi dopadáme tak dobře díky dobré ekonomické situaci," tvrdí Jan Hřích z pražského Ústavu mezinárodních vztahů. Eurobarometr to potvrzuje. Dobrou perspektivu pro českou ekonomiku vidí v příštím roce čtvrtina Čechů - je to nad průměrem unie a o 14 procent víc než loni. Čechům se také nejvíc zlepšily vyhlídky v práci. Namísto loňských deseti procent optimistů letos očekává úspěch sedmnáct, blízko evropského průměru. "Obavy z nezaměstnanosti se nepotvrdily, zůstala omezena jen na některé regiony," vysvětluje Hřích.

Unie a prosperita

Ekonomický optimismus potvrzuje také index spotřebitelské důvěry, který každý měsíc počítá společnost STEM-MARK. Loni ještě před vstupem do unie poklesl na 80 bodů, na úroveň období recese v roce 1999. Letos na jaře se však vrátil k hodnotě 100, které dosáhl naposled v optimistickém období jara 2002. "Předpokládám, že důvěra ještě poroste," říká Jan Lajka ze STEM-MARK.

Prosperitu Češi přičítají vstupu do Evropské unie. "Členství nám přináší prospěch," tvrdilo ještě loni na podzim 42 procent Čechů. Jejich počet se do června zvýšil o třetinu. O tom, že za ekonomickou stabilitu vděčíme unii, je přesvědčena polovina zdejších občanů, o 11 procent víc než loni. Uznání unii podobně nevyrostlo v žádné z členských zemí.
"Také se nenaplnily obavy, které byly rozšířené v období před vstupem," upozorňuje Naděžda Horáková ze společnosti CVVM. Podle jejích výzkumů se Češi nejvíc báli růstu cen, poklesu životní úrovně, nezaměstnanosti a přílivu cizinců.

Spolupráce v Evropě
Češi vedle Kypřanů také nejvíce zlepšili své hodnocení dalších evropských politik. Dnes už dvě třetiny Čechů doporučují další politickou integraci a společnou zahraniční, bezpečnostní i obrannou politiku. Stejný podíl doporučuje rozšíření. Přitom jsou Češi vedle Slováků největšími zastánci přijetí Chorvatska a Bulharska. Pouhá třetina však připouští členství Turecka a Albánie. Nadšením pro další rozšíření ovšem Češi kopírují postoj nových členských států - mezi deseti největšími příznivci větší unie jich je devět.

"Nové státy přinesly nový elán a optimismus a image Evropské unie se tak zlepšil," vysvětluje Jana Hamanová z agentury SC&C.
V jiném ohledu se Češi spolu se Slovinci průměru nových členů vymykají - mají lepší mínění o kvalitě demokracie ve své zemi i v Evropské unii. Dostávají se tak do kategorie starých členských států, které domácí i evropskou politiku hodnotí rovněž příznivěji. Češi za to vděčí opět největšímu růstu pozitivních hodnocení v rámci celé Evropy: letos kvalitu demokracie v unii chválí 58 procent občanů, o 8 procent víc než loni.

Hamanová i Horáková tvrdí, že politickými optimisty se Češi stali díky tomu, že průzkum proběhl na přelomu května a června, kdy se už podařilo překonat vládní krizi.

Nepřátelé úředníků

Termín průzkumu naopak může i za to, že Češi se zařadili mezi nepřátele stávajících evropských institucí. V době neúspěšných referend ve Francii a v Nizozemsku sledovali Češi obecný nárůst nedůvěry k ústavě, Evropské komisi i parlamentu. Ústavu by dnes schválilo jen 44 procent Čechů - stejně jako v Dánsku nebo Velké Británii. Je to o 19 procent méně než loni a podobný pád popularity zaznamenala ústava jen v Nizozemsku a Rakousku.


Podle Jany Hamanové není odpor Čechů proti ústavě míněn příliš vážně: "Čísla spíše ukazují, že lidé o unii příliš neuvažují a nechávají se ovlivnit v kampaních." Proto ani letošní růst eurooptimismu nemusí být dlouhodobým trendem. "Čísla by se musela potvrdit ještě příští rok."

V jakých zemích se nejvíce zlepšilo hodnocení života v Evropské unii