Euroskop, STEM, 12.6.2018
Spokojenost s členstvím v Evropské unii, sounáležitost s Evropou a identifikace s ní, vnímání českých národních zájmů jako souladných se zájmy Unie – postoj českého obyvatelstva k těmto otízkám zkoumal výzkum veřejného mínění „Trendy“, prováděný každoročně ústavem STEM.
„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii? Tak zněla hlavní otázka, na kterou respondenti ve druhé polovině dubna 2018 odpovídali. Výsledek je následující: česká společnost je v otázce spokojenosti s členstvím v EU rozdělena napůl. 40 procent je spíše spokojeno, každý desátý „určitě spokojen“. Naopak 32 procent dotázaných je s příslušností k Unii nespokojeno mírně a dalších 18 procent výrazně.
Byť se může zdát, že se jedná o relativně skeptický postoj k členství v evropské „osmadvacítce“, pohled na meziroční srovnání ukazuje, že se jedná o nejpozitivnější hodnocení členství v EU za posledních šest let. Autoři výzkumu vývoj křivku interpretují tak, že za skokovým posílením kladných pocitů v roce 2009, jež znamenalo přerušení postupného oslabování spokojenosti s Unií, stálo české předsednictví v EU. Poté míra spokojenosti opět klesala, patrně v důsledku nejprve ekonomické krize, následně krize migrační. Současný výsledek tak znamená změnu trendu posledních let. Autoři ovšem varují před přílišným optimismem: „Současných 50 procent nás vrací k dřívějším hodnotám. Je ovšem otázkou, zda se jedná o trvalejší trend či jen dočasný výsledek.“
Pohled na profil respondentů z pohledu věku a vzdělání potrzuje všeobecně panující předpoklady. Mladší lidé jsou s EU spokojeni více, s postupujícím věkem míra spokojenosti klesá. Nejvyšší podpoře se tak Unii dostává u věkové skupiny 18-29 let, z nichž spokojenost s členstvím v EU vyjádřilo šest z deseti respondentů. Nejnižší podporu naopak pozorujeme u věkové skupiny nad šedesát let, z nichž kladné hodnocení vyslovilo pouze 43 procent dotázaných. Ve všech věkových kohortách však lze zaznamenat výrazný posun k pozitivním pocitům vůči Unii ve srovnání s průzkumem v říjnu 2016.
Ještě výraznější rozdíly odhaluje pohled na profil respondentů dle filtru vzdělanosti. Z vysokoškolsky vzdělaných dotázaných jsou s členstvím v EU spokojeny dvě třetiny respondentů. Naopak z vyučených respondentů pozitivní vysvědčení Unii vystavili jen čtyři z deseti dotázaných.
Následující otázku, položenou účastníkům výzkumu, formuloval STEM ještě obecněji – namísto hodnocení členství v EU jakožto institucionalizované mezinárodní organizaci zjišťoval míru identifikace s Evropou jakožto geograficky vymezeným, kulturně-hodnotovým celkem. Míra pozitivních odpovědí na otázku, zda dotázaní cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany, tak ještě vzrostla. Výsledných 72 procent kladných odpovědí tak znamená vyrovnání údaje z loňského roku a dosažení maxima od března 2009.
STEM k tomu poznamenává: „Zamyslíme-li se nad těmito dvěma ukazateli (míra spokojenosti s členstvím v EU a pocit sounáležitosti s Evropou – pozn. aut.), zdá se, že obecné hodnotové předpoklady pro posílení vztahu k EU u nás existují. Z druhé strany víme z předchozích výzkumů, že lidé jsou kritičtí k mnoha praktickým opatřením EU a ke konkrétním výkonům jejího aparátu. (…) Domníváme se, že do budoucna je při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii třeba rozlišovat mezi hodnotovým zakotvením integračních procesů ve vědomí lidí, a tím, jak hodnotí praktiky jejich naplňování.“
Jsou české zájmy v souladu, nebo v rozporu se zájmy Unie?
Autoři dále upozorňují na to, že v rozmezí let 2010 a 2016 často zaznívaly hlasy, které tvrdily, že české národní zájmy jsou s těmi unijními v rozporu. „Bylo by jistě zajímavé se diskusi o tom, co vlastně jsou naše národní zájmy a jak je naplňovat, věnovat v médiích, občanských diskusích i v činnosti politických stran konkrétně a více do hloubky,“ vyzývají autoři výzkumu.
Avšak i v této otázce domnělého rozporu českých a unijních zájmů lze pozorovat posun – dle nejnovějšího dubnového průzkumu považuje zájmy za rozporné i nerozporné přesně polovin dotázaných. V roce 2014 se přitom domnívalo, že zájmy ČR jsou s EU v rozporu, 52 procent respondentů, a v roce 2016 dokonce 55 procent.
Výzkum byl proveden neziskovým ústavem STEM ve dnech 19.-29. dubna a zúčastnilo se jej 1046 respondentů vybraných metodou kvótního výběru.
Autor: Euroskop, STEM
