06.09.2018
Euroskop, čtk
EU si už v roce 2002 stanovila takzvané barcelonské cíle, že by školky a další zařízení měly být dostupné 90 procentům dětí nad tři roky a třetině dětí do tří let. První cíl splnilo 12 členských zemí, druhý cíl stejný počet států. V Česku měla v roce 2016 místo v zařízeních 4,7 procenta dětí do tří let a 81 procent dětí nad tři roky.
„Víme, že ČR dlouhodobě velmi zaostává a cílům se zdaleka neblíží. Má to negativní dopady na postavení žen na trhu práce. Máme nejhorší výsledek v rozdílu výdělků žen a mužů,“ uvedl na jednání sněmovního sociálního výboru ředitel odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády Radan Šafařík. Podle něj výzkum ukázal, že by se velká část českých matek s dvouletým potomkem ráda vrátila do práce, kvůli nedostatku částečných úvazků a školek ale nemohou.
Situace v Česku se podle zprávy výrazně nezlepšuje. V roce 2011 péče fungovala pro pět procent dětí do tří let, o dva roky později pro dvě procenta dětí. Do roku 2016 se podíl zvedl na necelých pět procent. U dětí nad tři roky věku roste pomalu. V roce 2011 dosahoval 74 procent, v roce 2015 pak 77,5 procenta a předloni 81 procent. Česko tak patří ke státům s nejnižší dostupností péče o předškolní děti.
Nabídka školek a dalších zařízení je podle Evropské komise zásadní, aby se rodiče malých dětí mohli vrátit do práce. Týká se to hlavně matek, které s potomky zůstávají doma. To, že nemohou pracovat, pro Evropu ročně představuje podle zprávy ztrátu 370 miliard eur. V přepočtu je to zhruba 9,5 bilionu korun. Celkové výdaje českého státu mají příští rok činit asi 1,5 bilionu korun.
Ministerstvo práce se podle náměstka pro legislativu Petra Hůrky snaží podmínky pro slaďování práce a rodiny zlepšovat. Alternativou k chybějícím školkám se v Česku staly dětské skupiny, které se zatím platí z evropských peněz. Resort nyní připravuje návrh, aby se skupiny proplácely ze státního rozpočtu a mohly fungovat i po ukončení čerpání evropských dotací. V novele zákoníku práce navrhuje ministerstvo také úpravu takzvaných sdílených míst. „Počítáme s tím, že bychom zavedli nějakou podporu zaměstnavatelů, kteří takto zaměstnávají víc zaměstnanců na částečný úvazek,“ uvedl Hůrka. Podle něj se nyní uvažuje o investičních pobídkách či úlevách na odvodech.
Opoziční i koaliční poslanci kritizovali to, že ani stát a jeho úřady částečné úvazky nezavádějí. Podle náměstka je to složité kvůli pravidlům služebního zákona a stanovenému počtu míst ve státní správě. „Stát by se měl snažit jít příkladem a ukázat soukromé sféře, že to je možné a dá se být odpovědným zaměstnavatelem. Výmluvy na služební zákon jsou jen zástěrka. Ministerstvo práce může navrhnout jeho změny,“ uvedla opoziční poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Autor: Euroskop
