Češi v Británii? Davy to nejsou

25.08.2005

Ani rok a čtvrt po vstupu České republiky do Evropské unie většinu Čechů příliš neláká odjet za lépe placenou prací do ciziny.

Češi v Británii? Davy to nejsou

Ani rok a čtvrt po vstupu České republiky do Evropské unie většinu Čechů příliš neláká odjet za lépe placenou prací do ciziny. Vyplývá to z čísel, které v úterý – týden poté, co se Rakousko dalo slyšet, že prodlouží přechodné období na volný pohyb pracovníků z Východu – zveřejnilo britské ministerstvo vnitra.
Za třináct měsíců se v Británii nechalo pracovně zaregistrovat přes čtrnáct tisíc pět set občanů České republiky. Na to, kolik jich je, však poměrně často žádají Brity o nejrůznější sociální dávky.
Zatímco Rakušané argumentují, že by příliv Čechů a ostatních unijních nováčků jen zvýšil nezaměstnanost, Britové konstatují pravý opak. Právě Spojené království je přitom jedním ze tří států unie, které trh práce po 1. květnu 2004 zcela otevřely.
„Máme pulzující a rostoucí hospodářství a potřebujeme turisty, studenty a pracovní migranty, aby k tomuto vývoji přispívali,“ uvedl v reakci na čerstvě zveřejněnou statistiku šéf ministerského odboru pro imigraci Tony McNulty.
Podle londýnského ministerstva přijelo od května 2004 do června 2005 na Britské ostrovy za prací 232 tisíc lidí z osmi zemí střední a východní Evropy.
Daleko největší skupinu – 57 procent všech zaregistrovaných Východoevropanů – tvoří Poláci. Následují Litevci, Slováci, Lotyši a až potom co do populace mnohem početnější Češi (6 procent).
Nejvíce legálně zaměstnaných Čechů pracuje v pohostinství (3940), administrativních profesích (3255), v průmyslu (1010), zemědělství (920) a zdravotnictví (880).
V jiné statistice – v počtu uchazečů o nejrůznější sociální výhody – patří Češi v Británii mezi unijními nováčky naopak k přeborníkům. O úlevy na daních, příspěvky na děti či na bydlení jich zažádalo 389. Naději uspět má ale podle Londýna jen mizivé procento z nich.
Celkem přišlo britským úřadům 1691 žádostí. Častěji než Češi se o úlevy hlásili jen pracovníci z Polska, kterých je ale v zemi mnohem víc.
Právě zneužívání sociálního systému bylo před loňským 1. květnem hlavním argumentem odpůrců otevření britského pracovního trhu. Ti také varovali, že zemi zaplaví 1,5 miliónu lidí z Východu.
Katastrofické scénáře se sice nenaplnily, přesto však Británie přilákala víc pracovníků, než se čekalo. Dřívější odhady britského ministerstva vnitra dokonce mluvily jen o pěti až 13 tisících lidí ročně.
Podle analýzy, kterou ve stejný den jako vnitro v Londýně zveřejnil resort práce a důchodů, může za špatné vládní odhady fakt, že se rozšíření EU na Východ nedalo s ničím jiným srovnávat.
Češi si v Británii vydělají v průměru 4,5 až šest liber za hodinu (od 196 do 262 korun). Tedy méně než Britové.
Přesto se zatím žádný z Čechů o intervenci ve sporech s nadřízenými nepřihlásil. „Oficiálně o potížích Čechů nevíme. Nicméně je jasné, že když je někdo ochoten pracovat za horších podmínek než Brit, tak je jen otázkou času, kdy začne pracovních problémů přibývat,“ míní Milan Štěch, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

Fakta o nováčcích na Britských ostrovech

Nejvíce přišlo poláků
Celkem se dosud k práci zaregistrovalo 232 tisíc občanů z nových členských zemí Evropské unie.
Nejvíce lidí přišlo z Polska – Poláci mají na kontě 131 tisíc registrací, což je 57 procent celkového počtu nových zaměstnanců.
Od loňského 1. května do konce června přišlo na ostrovy 14 610 českých pracovníků a 24 470 Slováků.
Dělníci i administrativa
Hlavní proud zaměstnanců z nových zemí EU směřuje do manuálních povolání. Jako pomocní dělníci v továrnách pracuje až 22 procent z nich. Plných sedm procent se živí jako pomocníci v kuchyni, šest procent jako baliči a po pěti procentech jako pomocníci na farmách, uklízeči nebo jiní domácí zaměstnanci, servírky, barmani nebo číšníci a pomocníci ve skladech.
Pokud jde o Čechy, více než 3 tisíce jich našly uplatnění v administrativě, skoro 4 tisíce v pohostinství, 920 v zemědělství, přes tisíc v průmyslu, na 880 ve zdravotnictví, 780 v obchodě, 530 ve stavebnictví, dalších 530 v potravinářství, 415 v dopravě a 410 v zábavním průmyslu.
Zdroj: Monitorovací zpráva o přistoupení, Home Office

Sdílet tento příspěvek