07.05.2019
Euroskop, čtk
Studenti středních škol si ode dneška do čtvrtka mohou nanečisto zkusit, jak se hlasuje do Evropského parlamentu. Umožní jim to akce projektu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni. Výsledky studentského hlasování by podle organizátorů měly být k dispozici nejpozději ve čtvrtek v podvečerních hodinách. Akce má do budoucna podpořit mladé lidi k účasti ve volbách.
Do Studentských voleb do Evropského parlamentu se podle zástupců Člověka v tísni přihlásilo do konce dubna 255 škol. Zapojit se do nich mohou studenti starší 15 let. Organizaci na jednotlivých školách zajistí volební komise složené ze studentů pod dohledem pedagoga. Koordinátoři projektu Jeden svět na školách pak budou po celou dobu konání akce poskytovat podporu po telefonu a internetu.
Studentské volby se konají od roku 2010 před vybranými reálnými volbami. Nyní na konci května čekají obyvatele Evropské unie volby do Evropského parlamentu.
V roce 2014 si hlasování do Evropského parlamentu vyzkoušelo 25.009 studentů z 254 škol. Největší podporu od středoškoláků získali Piráti s 19,19 procenta hlasů, za nimi se umístilo ANO s 16,2 procenta a pak koalice TOP 09 a Starostové s 12,09 procenta hlasů. Ve skutečných volbách do Evropského parlamentu vyhrálo před čtyřmi roky ANO s 16,13 procenta hlasů, na druhém místě skončili TOP 09 a STAN a na třetím ČSSD. Piráti dostali 4,78 procent hlasů.
Volební účast v ČR je až o 15 % nižší než jinde v EU
Organizátoři studentského hlasování chtějí středoškoláky seznámit se základními principy demokracie a fungováním volebního systému, a to nejen prostřednictvím samotného hlasování, ale i navazujících aktivit a debat. Průzkumy podle nich potvrzují, že volby nanečisto mají pozitivní vliv na zájem prvovoličů o skutečné volby.
Volební účast se v České republice dlouhodobě pohybuje zhruba mezi 18 až 60 procenty v závislosti na typu voleb. Podle zástupců Člověka v tísni je to v porovnání se jinými zeměmi Evropské unie o deset až 15 procent méně. Mezi důvody nižší volební účasti mezi Čechy podle nich patří například nedůvěra v sílu hlasu jednotlivce, špatná orientace ve volebním systému ČR, znechucení politikou nebo nedostatečně rozvinutá občanská společnost.
Autor: Euroskop
