Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jaké jsou priority ČR v novém institucionálním cyklu EU?

Úřad vlády, 29.10.2019

V pátek 25. října 2019 se v Lichtenštejnském paláci uskutečnil kulatý stůl s názvem Priority České republiky v novém institucionálním cyklu a mechanismus jejich prosazování. Diskuze se zúčastnili zástupci obou komor parlamentu, státní správy, hospodářské, sociální a akademické sféry, spolu s odborovými svazy a zástupci evropských institucí. Odborným garantem byla Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). 

Počátek nového institucionálního cyklu Evropské unie odstartovaly květnové volby do Evropského parlamentu, poté následovala formulace Nové strategické agendy Evropské rady a nástup nové Komise očekávaný na prosinec 2019.  

Výsledky voleb do Evropského parlamentu i způsob výběru nové Komise signalizují proměnu obou institucí. Postupnou změnou – umocněnou i blížícím se odchodem Spojeného království z EU – pak procházejí i vztahy mezi členskými státy. Polarizace relací a napětí mezi některými tradičními partnery v určitých agendách mají vliv na schopnost Evropské rady řešit klíčové otázky EU i na rozhodování Rady EU, případně na její jednání vůči dalším institucím.

Nová předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová před svým schválením v Evropském parlamentu představila ambiciózní agendu, a to zejména v klimatické, hospodářské (a sociální), digitální, bezpečnostní a zahraničněpolitické oblasti. Řada formulovaných cílů se však nemusí plně krýt s prioritami České republiky. Pro českou evropskou politiku je proto nyní klíčová debata o dopadech nového institucionálního nastavení na její priority.

Debata se zaměřila zejména na tyto čtyři otázky:

(1) Jaké změny přináší nový institucionální cyklus s ohledem na postavení Evropské komise, Evropského parlamentu a členských států (Rady) a co je jejich příčinou?

(2) Jaké lze očekávat vztahy mezi institucemi v příštích pěti letech ve vybraných prioritních oblastech české evropské politiky (vnitřní trh, migrace a bezpečnost, klimatická politika?

(3) Jak by ČR měla pracovat s jednotlivými institucemi?

(4) Které členské země budou pro ČR představovat vhodnější partnery k prosazení jejich priorit?


Kulatý stůl zahájil zástupce státní tajemnice pro evropské záležitosti a ředitel Odboru koordinace evropských politik Štěpán Černý. Ten shrnul konkrétní změny v novém institucionálním cyklu a uvedl základní priority české vlády. Podkladový dokument za Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO) následně prezentoval Vít Dostál.

Stanovisko za Svaz průmyslu a dopravy prezentovala Vladimíra Drbalová, která zdůraznila potřebu prioritizace podpory malých a středních podniků, snížení administrativní zátěže a rozšiřování vnitřního trhu se službami. Mendelovu univerzitu reprezentoval Lubor Lacina, který taktéž zmínil jako hlavní prioritu vyšší podporu agendy okolo vnitřního trhu a dobudování bankovní unie.

Za Zastoupení Evropské komise v ČR představil svůj příspěvek Zdeněk Čech, který shrnul priority nově nastupující Komise.

Účastníci diskuze se všeobecně shodli na vyšší potřebě podpory agendy vnitřního trhu a zlepšení přístupu ČR v otázce aktivní participace ještě před řádným legislativním postupem.

Více informací o činnosti Národního konventu o EU na-leznete na webu www.narodnikonvent.eu, popřípadě na účtech a sítích Twitter (@KonventEU), Facebook (Národní konvent o EU) nebo Instagram (#Narodnikonvent). Z kulatého stolu budou vypracována doporučení, která bu-dou představena vládě České republiky a dalším tvůr-cům české evropské politiky.

Autor: Jan Sochor, Národní konvent o EU