Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Národní konvent debatoval o přímo řízených programech EU

Jan Sochor, Národní konvent o EU, 26.11.2019

V pátek 22. listopadu 2019 se v Lichtenštejnském paláci uskutečnil kulatý stůl na téma Přímo řízené programy a další nástroje v novém víceletém finančním rámci jako příležitost pro české zájmy. Diskuze se zúčastnili reprezentanti obou komor parlamentu, státní správy, hospodářské, akademické a sociální sféry, společně se zástupci odborových svazů a evropských institucí. Odborným garantem byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM. 

Debata o nastavení pravidel víceletého finančního rámce pro období 2021–2027 probíhá již osmnáct měsíců. Již nyní je však jasné, že jednání budou dále pokračovat i v roce 2020. I nadále panují rozdíly zejména v otázce způsobu financování aktivit. Čistí plátci podporují snížení alokace na kohezní a společnou zemědělskou politiku (SZP) ve prospěch zvýšení alokace na nové priority včetně komunitárních programů a nových finančních nástrojů, zatímco země střední, východní a jižní Evropy prosazují zachování dostatečné výše prostředků na kohezi a SZP.

Debata u kulatého stolu se zaměřila na tři otázky:

(1) Jaké přímo řízené pro-gramy a další nástroje jsou z hlediska českých zájmů klíčové?

(2) Jakým způsobem by měla Česká republika postupovat pro zajištění efektivního využívání přímo řízených programů a dalších finančních nástrojů?

(3) Jakým způsobem by mělo být zajištěno sdílení příkladů dobré praxe za účelem efektivního čerpání alokace z přímo řízených programů?

Jednání zahájila státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. Zdůraznila období po roce 2027, kdy by se Česká republika mohla přesunout z pozice čistého příjemce na čistého plátce. Z toho důvodu je dle M. Hrdinkové nezbytné, aby se Česká republika zlepšila v čerpání finančních prostředků z přímo řízených programů už v následujícím finančním rámci. Jako druhá vystoupila Zuzana Kasáková za Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, která shrnula podkladový materiál a představila hlavní body diskuze.


Jak vidí možnosti přímo řízených programů ministerstva? 


První stanovisko prezentoval Michal Částek z Ministerstva financí ČR, který vyzdvihl otázku úlohy státního sektoru v přímo řízených programech. Dle M. Částka je nasnadě otázka, zda by měl státní sektor sehrávat aktivnější roli v celém procesu předcházející úspěšné čerpání z přímo řízených programů, nebo poskytovat žadatelům pouze nejpotřebnější informace.

Druhé stanovisko za Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR představil Bohumil Šmucr. Ten vymezil několik přímo řízených programů jako klíčových z hlediska českých zájmů - Program pro jednotný trh, Program InvestEU, Digitální Evropa, Horizont Evropa a Nástroj pro propojení Evropy.

Předposlední stanovisko prezentovala Daniela Grabmüllerová z Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Uvedla významné překážky, které brání českým žadatelům se do přímo řízených programů zapojit, jako je například vyšší konkurence na evropské úrovni nebo složitý přístup k informacím. Poslední stanovisko prezentoval Petr Procházka z České bankovní asociace. Banky dle něj současný trend posilování návratných forem financování vítají. 

Autor: Jan Sochor, Národní konvent o EU