Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

ČR chce peníze na snížení emisí mimo dosavadní kohezní fondy

Euroskop, čtk, 02.12.2019

Česká republika není podle ministra životního prostředí Richarda Brabce schopna sama zaplatit přechod na nízkoemisní ekonomiku, kterou plánuje Evropská unie k roku 2050. Chce proto na to od unie stovky miliard korun mimo dosavadní kohezní fondy. Brabec to v pátek uvedl na tiskové konferenci k pondělnímu summitu OSN o klimatu v Madridu a summitu EU na stejné téma v polovině prosince. Premiér Andrej Babiš zopakoval, že Česko musí mít také právo samo rozhodovat o výstavbě jaderných zdrojů. Ty by měly v roce 2050 tvořit polovinu energetického mixu. 

"Jsme připraveni o tom diskutovat, ale nejsme schopni sami to financovat," uvedl Brabec k evropským plánům na tzv. uhlíkově neutrální ekonomiku. Česko počítá s tím, že v cílovém roku bude pětinu zdrojů stále tvořit uhlí a plyn. Přechod bude podle Brabce znamenat revoluci ve všech odvětvích, například i v zemědělství a službách. Česko proto bude potřebovat pomoc ve financování, a to mimo stávající programy soudržnosti, kterými Evropa usiluje o dorovnání životní úrovně mezi regiony.

Peníze na přechod hospodářství na čistější energie by podle Brabce mělo Česko dostat v příštím programovacím období EU mezi lety 2021 a 2027, ale i v následujících letech.

Babiš chce prosadit dostavbu jaderných bloků


Babiš v polovině října uvedl, že Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Zdůraznil, že je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně. "Evropa nám musí umožnit, abychom postavili jaderné bloky. Máme jasný plán, jak chceme stavět, pro nás je jádro klíč," uvedl dnes.

Babiš v pondělí odjede na konferenci COP25, která bude v Madridu pokračovat do 13. prosince. Původně ji mělo hostit Chile, které se ale kvůli pokračujícím protivládním demonstracím pořadatelství koncem října vzdalo. Konference je oficiální schůzkou stran, které přijaly Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu. Koná se většinou každoročně od roku 1995. Tématem letošní schůzky je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se zavádění pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Klimatická dohoda má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, usiluje však o stanovení cíle na 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Současné nastavení by podle vědců mohlo vést k oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Autor: Euroskop