03.09.2020
Euroskop,ČTK
UNICEF: Nespokojenost, obezita a zhoršující se školní výsledky. I tak vypadá dětství v nejbohatších státech světa.
Nejnovější výzkum UNICEF vrhá světlo na duševní a fyzické zdraví dětí v zemích EU a OECD a srovnává jejich studijní a sociální dovednosti. Zohledňuje také politiku, ekonomiku a sociální systém jednotlivých států. Česká republika se v celkovém hodnocení kvality života dětí a mladistvých umístila na 22. místě z 41 rozvinutých zemí.
Sebevraždy, nespokojenost, obezita a zhoršující se sociální i studijní dovednosti čím dál častěji doprovází dětství v nejbohatších zemích světa. Vyplývá to ze zprávy výzkumného centra UNICEF – Innocenti.
Výzkumné zprávy, které UNICEF vydává již 20 let, využívají srovnatelná data jednotlivých zemí k hodnocení kvality života dětí ve státech EU a OECD. Zpráva Worlds of Influence: Understanding what shapes child well-being in rich countries na základě dat získaných před pandemií covid-19 hodnotí státy EU a OECD podle úrovně duševního a fyzického zdraví dětí a jejich studijních a sociálních dovedností. Na základě těchto ukazatelů z pohledu dětí vychází pro život nejlépe Nizozemsko, Dánsko a Norsko.
Česká republika se z 41 rozvinutých evropských zemí v celkovém hodnocení umístila na 22. místě. Co se týče duševního zdraví dětí a mladistvých, Česká republika spíše zaostává za průměrem. Ve věku 15 let u nás udává spokojenost se životem 73,3 % dětí, což je mírně pod celkovým průměrem (75,7 %). Nejvíce spokojených dětí v tomto věku žije v Nizozemsku (89,8 %). Míra sebevražd na 100 000 mladistvých ve věku 15-19 let u nás činí 6,7 %, což je o dvě desetiny více než celkový průměr. Nejnižší míra sebevražd mladistvých je přitom v Řecku (1,4 %). V oblasti fyzického zdraví dětí si Česká republika vede lépe: v souhrnném žebříčku se umístila na 14. místě. Dětí a mladistvých potýkajících se s obezitou nebo nadváhou je v České republice 27,2 %, nejméně jich žije v Japonsku (14,4 %). Míra úmrtnosti na 1 000 dětí ve věku 5-14 let je v Česku 0,8 %, nejlépe si vede Lucembursko s 0,4 %. Co se týče dovedností, míra čtenářské a matematické gramotnosti dětí je u nás 69 %, což je více než celkový průměr (62,3 %), stále však výrazně méně než v Estonsku, které se umístilo v čele tabulky (78,9 %).
„Řada nejbohatších zemí světa, které mají dostatečné zdroje, aby umožnily všem dětem prožít spokojené dětství, selhává,“ říká Gunilla Olsson, ředitelka výzkumného centra UNICEF – Innocenti. „Pokud vlády v rámci opatření proti pandemii nepodniknou okamžité a rozhodné kroky k ochraně dětí, můžeme i nadále očekávat narůstající míru dětské chudoby, zhoršující se duševní i fyzické zdraví dětí a prohlubující se rozdíly v jejich dovednostech. Opatření na podporu rodin proti dopadům covid-19 jsou zoufale nedostačující. Musíme udělat více pro to, abychom dětem zajistili bezpečné a šťastné dětství – právě teď.“
Hlavní zjištění výzkumné zprávy
Duševní zdraví: Ve většině zemí udávají spokojenost se svým životem méně než 4 z 5 dětí. V Turecku je míra spokojenosti dětí se životem nejnižší (53 %), následuje Japonsko a Velká Británie. Nejspokojenější jsou děti v Nizozemsku, Mexiku a Rumunsku. Děti, které jejich rodiny méně podporují a které se setkávají se šikanou, mají výrazně horší duševní zdraví.
Nejvyšší míru sebevražd u mladistvých vykazuje Litva – jde o nejčastější příčinu úmrtí ve věku od 10 do 19 let v rozvinutých zemích – následovaná Novým Zélandem a Estonskem.
Fyzické zdraví: Obezita a nadváha mezi dětmi se v posledních letech zvýšila. Přibližně 1 ze 3 dětí napříč všemi zeměmi je buď obézní, nebo trpí nadváhou, s významným nárůstem v jižní Evropě. Nejvyšší míra obezity u dětí je v USA (42 %), následuje Nový Zéland (39 %) a Řecko (37 %).
Dovednosti: V průměru 40 % dětí ve všech zemí OECD a EU si do věku 15 let neosvojí základní čtenářskou a matematickou gramotnost. Nejhůře jsou na tom děti v Bulharsku, Rumunsku a Chile. Naopak nejlepší je situace v Estonsku, Irsku a Finsku. Ve většině zemí nemá minimálně 1 z 5 dětí důvěru ve svou schopnost najít si nové přátele. Děti v Chile, Japonsku a na Islandu jsou při získávání přátel nejméně sebevědomé.
Zpráva UNICEF však upozorňuje i na významné posuny k lepšímu. V průměru 95 % dětí v předškolním věku je nyní zapsáno do organizovaných vzdělávacích programů. Počet mladistvých ve věku 15-19 let, kteří nenavštěvují školu, zaměstnání nebo rekvalifikační kurz, se snížil ve 30 ze 37 zemí. Tento pozitivní vývoj je však nyní ohrožen dopady covid-19.
UNICEF zohledňuje jednotlivé země také podle jejich politických opatření na ochranu dětí a dalších faktorů včetně ekonomiky, společenského kontextu a prostředí. Na úrovni vládních opatření mají děti největší podporu v Norsku, na Islandu a ve Finsku, naopak nejméně příznivé jsou pro děti podmínky v Turecku, Mexiku a Řecku. Na opatření související s podporou rodin a dětí rozvinuté státy průměrně utratí méně než 3 % svého HDP.
„V dobách krize potřebují rodiny vládní podporu a podporu na pracovišti, aby vychovaly příští generaci šťastných a zdravých občanů,“ uvedl Fayaz King, zástupce výkonného ředitele UNICEF. „Investice do dětí je přímou investicí do naší budoucnosti.“
Kvůli pandemii covid-19 nechala většina rozvinutých zemí v první polovině roku 2020 zavřené školy na déle než 100 dní a zároveň zavedla přísná karanténní opatření. Zpráva UNICEF uvádí, že ztráta členů rodiny, úzkosti, karanténa, nedostatečná podpora, uzavření škol, nutnost vybalancovat pracovní a rodinný život a zhoršený přístup k lékařské péči v kombinaci s ekonomickými ztrátami způsobenými pandemií mají vážné dopady na kvalitu života dětí, stejně jako jejich duševní a fyzické zdraví.
Ještě před vypuknutím epidemie covid-19 byla průměrná relativní míra dětské chudoby napříč 41 státy 20 %. Pokud vlády nepřijmou okamžitá opatření, dojde podle UNICEF s očekávaným poklesem HDP v následujících dvou letech k nárůstu dětské chudoby v takřka všech rozvinutých zemích.
„Ekonomické, vzdělávací a sociální dopady pandemie stále trvají. Bez společného úsilí dojde k vážným dopadům na život dnešní generace dětí, jejich rodin a společností, v nichž žijí,“ uvedla Olsson. „Tato rizika se nemusí naplnit, pokud nyní vlády přijmou rozhodná opatření na ochranu kvality života dětí.“
Zdroj: Pixabay.com
Doporučení UNICEF
– Přijmout rozhodná opatření ke snížení příjmové nerovnosti a chudoby a zajistit, aby všechny děti měly přístup ke zdrojům, které potřebují.
– Rychle řešit závažné nedostatky v přístupu k psychologické pomoci pro děti a mladistvé.
– Rozšiřovat politiku vstřícnou k rodině s cílem zlepšit rovnováhu mezi prací a rodinou, zejména přístup k vysoce kvalitní, flexibilní a dostupné péči o děti v raném věku.
– Posílit opatření na ochranu dětí před nemocemi, kterým lze předcházet, včetně prevence výpadků v očkovacích programech
– Zlepšit opatření na ochranu dětí a rodin před dopady covid-19 a zajistit, že finance určené na zkvalitňování života dětí budou zcela chráněny před úspornými opatřeními.
Autor: Euroskop
