Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Češi začínají pít alkohol nejdříve v EU

20.10.2005
Poměrně vysoký je v České Republice i podíl dětí, které pijí pravidelně a opíjejí se. Průzkum EK také ukazuje na to, že 27 procent Evropanů má psychické potíže.

České děti poprvé ochutnají alkohol již kolem jedenáctého roku života, což je nejdříve ze všech zemí Evropské unie. Poměrně vysoký je v ČR i podíl dětí, které pijí pravidelně a opíjejí se. Slovenská mládež je na tom o trochu lépe, vyplývá ze studií zveřejněných Evropským fórem pro zodpovědné pití alkoholu. Největší problémy s alkoholem u dětí má Nizozemsko či Británie, své pověsti dostálo i Dánsko.

Podle průzkumu se 13 procent českých dětí ve věku 15 až 16 let opije aspoň třikrát měsíčně a stejný podíl pije alkohol aspoň desetkrát do měsíce. Více než polovina oslovených dětí uvedla, že se již v životě opila nejméně dvakrát.
Podle statistik také do střední a východní Evropy postupně proniká nepříjemný zvyk - pití alkoholu s vyloženým cílem se opít. V ČR to dělá zhruba 18 procent patnáctiletých a na Slovensku 15 procent, zatímco ve Švédsku, Británii, Nizozemsku či Irsku to je čtvrtina až třetina všech dětí.

Na pravidelné pití alkoholu si nejrychleji zvykají děti v Nizozemsku, Rakousku a Belgii. Pětina patnáctiletých dětí se v těchto zemích napije aspoň desetkrát do měsíce. Naopak příliš rozšířené není pití alkoholu mezi mladými ve Francii, Portugalsku či Itálii, přestože celková spotřeba alkoholu patří v těchto zemích k nejvyšším v Evropě.

Stejně jako mezi dospělými, i u dětí pijí častěji chlapci než dívky. Například v některých severských zemích je však opilost překvapivě častěji mezi mladými dívkami, nebo jsou čísla u obou skupin podobná.

Evropané jsou psychicky labilní

Z nedávno zveřejněné Zelené knihy EK také vyplývá, že 27 procent dospělých Evropanů zápolí s psychickými problémy. Ty jsou také hlavní příčinou, proč v zemích EU každým rokem zahyne více lidí vlastní rukou než na silnicích.

Podle údajů EK spáchá v členských zemích sebevraždu každým rokem okolo 58.000 lidí, zatímco při dopravních nehodách jich zahyne 51.000. Oběťmi vražd či zabití se stává přibližně 5350 osob.

Ekonomické ztráty a další náklady ve zdravotnictví, školství či justici způsobené psychickými nemocemi odhadl komisař pro zdraví a ochranu spotřebitelů Markos Kyprianu na až čtyři procenta hrubého domácího produktu EU, tedy zhruba čtyřnásobek unijního rozpočtu.

Opomíjenému problému psychického zdraví by se podle komisaře Kypriana mělo dostat pozornosti jako důležitému faktoru pro prosperitu společnosti a konkurenceschopnost ekonomiky. Komise proto nejprve míní otevřít debatu, jak problém lépe poznat a zapracovat jeho řešení do jednotlivých politik EU; součástí by měla být i ochrana základních práv pacientů.

Zatím vybízí vlády a nevládní organizace k veřejné debatě, která má pokračovat až do konce dubna. Pak EK předloží návrh společné strategie.