Poslanci ODS váhají, zda odejít z frakce v EP

31.10.2005
Euroskeptici nejsou spokojeni ve společném klubu s lidovci, je jich ale málo.

Devět europoslanců ODS si láme hlavu, jak se zachovat v případě, že by se britská Konzervativní strana rozhodla v Evropském parlamentu opustit společný klub s křesťanskými demokraty a založila jinou formaci, jak to naznačují v Londýně kandidáti na příštího předsedu strany. Češi jsou si vědomi toho, že i jejich odchod by byl z ideologického hlediska čistším řešením; na druhé straně by přišli o významné zázemí, včetně finančního, které poskytuje nejsilnější politická frakce v EP.

Ze 732 poslanců EP patří 267 do klubu Evropské lidové strany- Evropských demokratů (ELS-ED). Frakce ED, která s lidovci sdílí pravicové smýšlení, nikoli však kritický pohled na EU, představuje sílu 39 poslanců, z toho 27 britských „toryů“ a devět zástupců ODS. Zbývající dva Portugalci a jeden Ital se chystají dříve či později přejít do vlastní ELS.

David Cameron, favorit mezi uchazeči o šéfování Konzervativní straně, na tiskové konferenci v Londýně řekl, že když vyhraje, vyvede své lidi z ELS-ED. Podobně, i když méně rozhodně, mluvili i jeho konkurenti David Davis a Timothy Kirkhope. Všichni zároveň řekli, že i pak chtějí s lidovci v EP co nejtěsněji spolupracovat.

„Všichni naznačují, že je třeba se s ELS rozloučit, začít budovat autonomní těleso,“ řekl šéf skupiny poslanců ODS Jan Zahradil. Poukázal na to, že členové frakce ED jsou uvnitř klubu stále častěji diskriminováni – aparát jim například odmítl financovat internetový informační bulletin i konferenci, kterou chtěli začátkem prosince uspořádat v Praze.

„Skoro mám chuť říci, že někteří kolegové v ELS tak trochu brnkají na naše nervy a zkouší, co vydržíme. Trpělivost má ovšem své meze,“ zlobil se Zahradil. ODS bude podle něj diskutovat o možnosti vzniku jiné formace jak s britskými konzervativci, tak s poslanci nové polská vládní strany Právo a Spravedlnost (PiS), kteří zatím sedí v malém nacionalisticky laděném klubu Unie pro Evropu národů.

Jakékoli rozhodnutí však podle něj nepřichází v úvahu dřív než po českých parlamentních volbách v červnu příštího roku. „Určitě to nebudeme lámat před koleno a uspěchávat.“ Nejlépe by podle něj bylo postupovat souběžně s výměnou v čele Evropského parlamentu na přelomu let 2006 a 2007, kdy má stávajícího socialistického předsedu Josepa Borrella vystřídat šéf ELS-ED Hans-Gert Pöttering.

V řadách europoslanců ODS nálada kolísá. „Osobně si myslím, že by to pro nás bylo dilema. Ideově máme zajisté blíže k britským konzervativcům. Vzhledem k mocenskému rozložení sil zde však není vhodně štěpit klub ELS-ED,“ míní místopředseda EP Miroslav Ouzký, který by v případě odchodu ODS z nejsilnějšího klubu o vysokou funkci zřejmě přišel. Domnívá se, že převažující křesťanskodemokratická část klubu „plně respektuje hlásání našich vlastních názorů na evropskou problematiku“.

Případné rozdělení by ohrozilo i Pötteringovu kandidaturu, která se zatím jeví jako automatická. Je pravděpodobné, že by ho „odpadlíci“ sice podpořili, ovšem výměnou za nějaké jiné vysoké posty v EP.

Britský poslanec Martin Callanan tisku řekl, že „toryové“ v EP jednají s podobně smýšlejícími kolegy v jiných klubech a sondují, jak by se dal vytvořit „nový klub napravo od středu oddaný volnému trhu a euroskepticismu“.
Podle Zahradila by takové uskupení muselo mít aspoň několik desítek členů, kteří by se shodli na programu, aby to „nebylo od Bacha po Vlacha“. Za základní požadavek považuje, aby to byly „jasně strany demokratické povahy, u kterých nevzniká podezření z extremismu toho nebo onoho typu“.

Členství ve velkých klubech je výhodné zejména z finančních důvodů – ELS-ED dostala loni na svou činnost od EP osm milionů eur, druzí socialisté necelých šest a třetí liberálové už jenom 3,3 milionu eur.

Sdílet tento příspěvek