Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

EU se musí v rámci digitalizace dostat do pozice globálního hráče, řekla Jourová na konferenci ISSS

Euroskop.cz, Fotobanka ČTK, 21.09.2021
Věra Jourová

Dnes pokračovala dvoudenní mezinárodní konference ISSS, která je zaměřená na reformu veřejné správy, rozvoj e-governmentu a informatizaci společnosti, tradičně doprovázená visegrádskou konferencí V4DIS (Visegrad Four for Developing Information Society). Na slavnostním zahájení promluvila mezi dalšími i komisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová. Ve své řeči mluvila zejména o tom, jak se Evropa chystá na akcelerovanou digitalizaci.

„Vždycky, když v Komisi jednáme o tom, že teď chceme něco posunout dopředu skokem, tak já cituji Emila Zátopka, který říkal, „když nemůžeš, tak přidej.“ Myslím si, že my Češi tomuto velmi rozumíme,“ řekla na úvod své řeči eurokomisařka. Na začátku svého proslovu také zdůraznila, jak pandemie zintenzivnila užívání digitálních technologií. Evropská komise v tomto směru chce, aby se Evropa po covidu-19 nevracela zpátky, nýbrž kráčela vpřed a aktivně tuto změnu řídila.

 

Ambice vyrovnat se v digitalizaci USA a Číně

 

Digitalizace je světový trend, v rámci kterého se podle Jourové musí Evropa velmi snažit, aby vyrovnala schodek, který má ve srovnání se Spojenými státy a Čínou. Podle ní se potřebujeme dostat do pozice konkurenceschopného globálního hráče, aby mohla digitalizace přispět k lepšímu životu Evropanů. 

Komise připravila loni plán do roku 2030, říká mu digitální dekáda, ve kterém se zaměřuje na čtyři základní priority, zaprvé, veřejné služby. Všechny by měly být přístupné v digitální podobě a přes 80 % občanů by se k nim mělo připojit přes tzv. digitální identitu. Zadruhé, podporovat podnikání. Firmy by měly mít přístup k cloud computingu, big data a umělé inteligenci. 

 

Finanční náročnost digitalizace

 

Zatřetí, velké investice do infrastruktury. Kolem 80 % plochy Evropské unie by mělo využívat 5G. A začtvrté, 80 % občanů by mělo být plně digitálně gramotné a využívat digitální služby. Při představení těchto čtyř priorit nicméně Jourová zdůraznila, že k naplnění plánů je potřeba velký objem peněz. 

Digitalizace by měla být z části financována z programu Digitální Evropa, z části také z Nástroje pro oživení a odolnost, který dohromady činí 670 miliard eur, a je primárně určen na vypořádání se Evropy s pandemií. Minimálně 20 % z toho nicméně poslouží jako injekce do digitalizace. 

 

EU nechce pře-regulovávat

 

„Vy, kdo si myslíte, že Evropská unie je nechvalně známým mistrem v pře-regulaci, můžu vám říct, že jestli se o něco snažíme, tak je nikoliv pře-regulovat, ale přijít s takovými pravidly, která budou umožňovat rozvoj, ale zároveň zasáhnou různá rizika, která vidíme, jak v rozvoji digitalizace, tak v rozvoji umělé inteligence.“

Co se regulací v digitální oblasti týče, Evropská komise schválila balík legislativy, který má omezit moc velkých platforem, jako je například Facebook, a přinutit je k větší odpovědnosti. Komise už také přijala regulace, které směřují na rizika spojená s umělou inteligencí, a minulý týden zveřejnila ambiciózní plán na investici do výroby mikročipů v Evropě, aby v tomto směru omezila závislost na Asii. 

V neposlední řadě je Věra Jourová pro férové zdanění digitálního průmyslu a aby se tyto vybrané peníze následně vracely zpátky do vzdělání, konkrétně do lepší adaptace lidí na technologické změny. 

Autor: Lucie Nalejvačová, Euroskop.cz