30.11.2005
Prosazení přísnějších pravidel pro maloobchodní sítě může podle antimonomolního úřadu narazit jak při projednávání v parlamentu, tak v Evropské unii.
Prosazení přísnějších pravidel pro maloobchodní sítě může narazit jak při projednávání v parlamentu, tak v Evropské unii.
Při včerejší prezentaci novely antimonopolního zákona to přiznal i šéf příslušného úřadu Martin Pecina, který novelu podporuje. „Senát bude asi proti,“ předpokládá.
Zákon by tak do voleb nemusel projít celým potřebným procesem legislativního schvalování. To ale není jeho jediný problém. Výhrady by totiž k předloženému návrhu mohl mít také Brusel.
„Problémy nečekám, i v unii se už projevují problémy s diktátem silných sítí,“ věří Pecina. Brusel ale zatím vždy podobné snahy nových zemí zamítl – ať už jde o Polsko, či Slovensko.
Český návrh je sice sepsán v obecné rovině pod heslem odstranění ekonomické závislosti na silnějším obchodním partnerovi, ale ani jeho tvůrci se nesnaží zastřít, že má postihnout především maloobchodní řetězce a částečně i velké stavební firmy.
Tito silní hráči podle předkladatelů nové normy dusí menší dodavatele. Stavebníci ale říkají, že nejvíce svého postavení zneužívá právě stát, například v požadavku až tříměsíčního odkladu placení za dodané služby.
To se poté automaticky přenáší i na menší dodavatele, kteří nemají takovou vyjednávací sílu. „Máme řadu subdodavatelů, na ně pochopitelně přenášíme často velice tvrdé podmínky investorů – ať už jde o splatnost faktur, termíny nebo další podmínky,“ říká mluvčí Metrostavu František Polák.
Kdyby ale začal zákon skutečně v navržené podobě platit, dopadl by zejména na obchodní sítě. Jejich zástupci ale varují, že by to mohlo znamenat problémy pro konkurenci nabízeného zboží
„Zamezilo by to vstupu malých dodavatelů do sítí,“ uvedl Vesselin Barliev z Tesco Stores. Obchodníci by totiž nabízeli zákazníkům jen zboží zavedených značek, do jejichž ceny by zahrnuli i náklady na marketink. To by už byl u netradičních a nových produktů risk, který řetězce nepodstoupí.
„Náklad našich letáků přesahuje milión kusů, není to levné a za podobnou reklamu v médiích by výrobce musel zaplatit mnohem více,“ připomíná mluvčí sítě Ahold Kateřina Černá.
„Řada běžných věcí je hrazena místo z marží obchodníků z vyšší ceny pro dodavatele,“ říká Stanislav Musil z Potravinářské komory. Přesto by podle něj dodavatelé jasnější pravidla uvítali.
„Zákony proti nepoctivým praktikám tu jsou – ať je tedy stát používá a nevymýšlí další,“ uvedl zástupce Svazu obchodu Zdeněk Juračka.
Co nově zakazuje antimonopolní zákon
Zalistování: firmy by neměly platit za vstup svých výrobků do prodeje obchodních řetězců
Regálné: obchodníkům by bylo zakázáno požadovat platby za umístění výrobků na výhodnější místa v prodejně
Letáky: za nabídku zboží v propagačních materiálech budou platit pouze obchodníci, nikoliv dodavatelé
Splatnost: za zboží s krátkodobou spotřebou nesmí obchodník požadovat delší splatnost pro dodavatele než 15 dní
Záloha: obchodník nesmí požadovat složení trvalé finanční zálohy od odběratele před první dodávkou zboží
Zdroj: návrh novely zákona č. 143/2001
