Ministři nejsou spokojeni s rozdělováním evropských prostředků

01.03.2006
Ministerstva požadují na své priority více prostředků než jim přiděluje Národní rozvojový plán.

Ministerstva a kraje nejsou spokojeny s tím, kolik peněz by měly podle pracovních návrhů rozdělovat z fondů Evropské unie. Tvrdí, že na své priority potřebují mnohem více prostředků. Celkové dodatečné požadavky na léta 2007 až 2013 dosahují mnoha desítek miliard korun.

Celkem budou moci centrální i krajské úřady během sedmi let rozdělit zhruba 775 miliard Kč z rozpočtu EU. Poslouží jim k tomu 24 různých operačních programů, o jejichž velikost se dnes resorty neúspěšně přely. Rozdělení peněz by mělo být vyřešeno do konce března, řekl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr životního prostředí Libor Ambrozek.

Například kraje by měly podle současného pracovního návrhu ministerstva pro místní rozvoj rozdělit mezi jednotlivé projekty zhruba 90 miliard korun. Požadují však částku o 60 miliard vyšší.

Na podnikání a inovace chce MMR dát rovněž 90 miliard korun, ministerstvo průmyslu a obchodu však požaduje přes 120 miliard. Více než navržených 45 miliard korun chce na vědu a výzkum získat také vicepremiér pro ekonomiku Jiří Havel. Na znalostní ekonomiku by podle něj měla jít nejméně pětina prostředků z EU, zatímco současný návrh je 18 procent. Dodatečné miliardy požadují na své programy také ministerstva životního prostředí, dopravy a práce a sociálních věcí.

Havlovi se rovněž nelíbí velká složitost připraveného systému. „Navržených programů na čerpání peněz z Evropské unie je příliš mnoho. Přinese to zbytečnou administrativu a nepřehlednost systému,“ řekl.

Počet operačních programů je součástí Národního rozvojového plánu, prvního ze dvou klíčových dokumentů, jejichž pomocí chce vláda v letech 2007 až 2013 rozdělovat peníze z EU. Rozdělení peněz bude součástí až druhého dokumentu, takzvaného strategického referenčního rámce.

Čerpat ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti EU může ČR od svého vstupu do EU v květnu 2004. Do roku 2006 může vyčerpat zhruba 75 miliard korun, podle EK však zatím využila jen 18 až 20 procent této částky. Příjemcům na účty zatím dorazilo pouze zhruba šest procent dostupných peněz.

Sdílet tento příspěvek