České firmy by měly v Bruselu více lobbovat, tvrdí šéfka CEBRE

20.03.2006
V Bruselu se to jen hemží lobbisty a konkurencí firem, které chtějí něco získat z unijních peněz. Kdo chce uspět, musí o sobě dávat vědět.

Poté, co Blanka Jakubcová vejde do své kanceláře mezi osmou a půl devátou, začne nejprve prohlížet hromadu došlé pošty a podívá se v počítači na desítky emailů. Po deváté hodině už začínají zvonit telefony. V té době na svých židlích usedli úředníci bruselských institucí Evropské unie a různých jiných zastoupení.

Přestože zde Blanka Jakubcová působí už tři a půl roku, její práce zdaleka nepřipomíná rutinu. Jako ředitelka české podnikatelské reprezentace v Bruselu, známé pod zkratkou CEBRE, musí totiž se svým týmem zastat široké spektrum úkolů.
Přirozeně, že se zabývá sběrem informací a jejich vyhodnocením, které nabízí českým podnikatelům třeba formou pravidelného monitoringu oborových aktualit s krátkými zprávami o projednávané legislativě EU.

Musí sledovat iniciativy a stanoviska různých aktérů na bruselské scéně, čas tráví i na konferencích a na schůzkách s partnery a v neposlední řadě zpracovává zakázky pro klienty, kteří přicházejí s různými požadavky.
„České firmy se nejvíce zajímají o dotační příležitosti v Evropské unii a na druhém místě o připravované změny evropské legislativy v nejrůznějších oblastech,“ přibližuje zájmy našich podnikatelů Blanka Jakubcová. Toto spektrum je však mnohem širší a často rozdílné podle podnikatelského záměru.

„Někdy se nám stává, že firma očekává, že jim pomůžeme najít prostředky na koupi nového stroje z některého tajemného fondu Evropské unie. V tomto případě většinou pomůže jasné a krátké vysvětlení, jaké dotační tituly se českým podnikům nabízejí,“ říká ředitelka CEBRE.

„Jiné firmy jsou prozíravější a přemýšlejí strategičtěji. Chtějí vědět, co se v jejich oboru chystá. Pro takové zájemce například připravujeme několikadenní stáže v Bruselu, během nichž se mohou setkat s úředníky Evropské komise a experty z jiných evropských institucí, kteří mají na starosti konkrétní směrnici či program EU. Program stáže je ušit na míru – nejdříve rozpracujeme témata zájmu až na úroveň jednotlivých legislativních předpisů a pak sjednáváme individuální schůzky,“ popisuje zavedenou praxi Blanka Jakubcová.

Češi mají však velký handicap oproti mnohým firmám z jiných evropských zemí. Ne vždy se totiž zajímají o to, co se v Bruselu děje. Nejde až tak o orientaci při získávání finančních prostředků například ze strukturálních fondů. Jak vyplývá z průzkumu CEBRE z konce loňského roku mezi 333 malými a středními firmami, zkušenosti v této oblasti má 54 procent z nich. A zájem o možnost dotace projevilo 94 procent firem (Podrobné výsledky průzkumu najdete na www.cebre.cz/clanky_1.asp).

Nedostatečný zájem o probíhající rozhodování v Bruselu se projevuje spíše v tom, že naše firmy nemají až tolik přehled o tendrech, které jsou vypisované přímo evropskými institucemi.
„Někdy se v těchto tendrech může jednat o zpracování vysoce sofistikované analýzy pro evropské výzkumné centrum, jindy o dodávku vybavení,“ říká Blanka Jakubcová a nabízí, že podle oblasti zájmu jsou její lidé schopni firmě dohledat média či kontakty, kde se může o vypisovaných tendrech dozvědět.
Většinou jsou ale tendry zveřejňovány na adrese http://ted.publications.eu.int/official, která nabízí informace i v češtině.

Evropská unie vypisuje tendry i v rámci rozvojové spolupráce EU pro třetí země, které zaštiťuje Evropská komise. „V této oblasti mají české firmy zatím velké rezervy. Ovšem zkušenosti úspěšných tuzemských firem ukazují, že nejdříve by se firmy měly zapojit v roli partnerů, subdodavatelů. V tomto ohledu lze doporučit účast na sektorových seminářích, které se každým půlrokem konají v Bruselu za přítomnosti stovky firem z celé EU a jejichž cílem je utvářet nová konsorcia. V programech rozvojové spolupráce nestačí přitom čekat na vypsání tendru, je nutné si hodně dopředu vytvářet ty správné vazby v zemi, pro kterou bude tendr vypsán,“ radí Blanka Jakubcová.
Všechny tyto tendry jsou k dispozici na adrese úřadu EuropeAid, který zajišťuje implementaci programů rozvojové spolupráce EU (http://europa.eu.int/comm/europeaid).

Zástupci CEBRE poukazují sice na to, že pro českou firmu, zvláště pak menší, není jednoduché vyhrát tendr, přesto vidí celou řadu příležitostí. Záleží ovšem nezřídka i na tom, jak se firma v Bruselu uvede a jak dokáže za své zájmy lobbovat. A to není lehké už vůbec.
Pro Evropskou komisi pracuje totiž dvacet tisíc úředníků, v Evropském parlamentu působí kromě sedmi set poslanců také stovky jejich asistentů a velký byrokratický aparát.

„Přidáte-li k tomu všechny lobbisty a zástupce členských států, dostáváte se k městu střední velikosti. Přesto se v tomto systému, který se zdá pro vnějšího pozorovatele nepřehledný, dá docela rychle zorientovat. Klíčové je umět si na začátku zvolit ty správné subjekty, s nimiž budete v budoucnosti spolupracovat,“ vysvětluje Blanka Jakubcová.
Forma lobbování závisí nejen na předmětu -zájmu, který chcete prosadit, ale i na instituci, u které lobbujete. V Bruselu jsou tři klíčoví aktéři, určující chod unie – Evropská komise, Rada EU a Evropský parlament.

„U Evropské komise je zapotřebí být vždy co možná nejdříve. To znamená, když se daný návrh směrnice začíná zvažovat či připravovat. Zároveň je tady nutné vystupovat s co možná nejvíce podloženými argumenty. Komise se snaží být otevřená různým názorům, proto k jednotlivým iniciativám vždy vypisuje veřejné konzultace, do kterých se můžou zapojit individuální firmy,“ objasňují zástupci CEBRE.

V Evropském parlamentu se již lze více odvolávat na národní zájmy. Důležité je nalézání spojenců z jiných členských států. „Působí zde stovky lobbistických organizací. Řada z nich je sektorové povahy sdružující národní asociace či firmy a tyto organizace předkládají své pozice a svými cestami oslovují parlament. Aktivní zapojení se do těchto evropských asociací skýtá příležitost dostat vaše téma i do jejich stanovisek, a zvýšit své šance na úspěch,“ dokresluje situaci Blanka Jakubcová.
A nakonec, vůči Radě EU, skládající se ze zástupců ministerstev jednotlivých členských států, se lobbing musí vést přes domácí vazby v Česku.

Jak se podle českých vývozců bude letos vyvíjet jejich export do zemí Evropské unie
(v % odpovědí, mimo Německa a Slovenska )
poklesne 4,6
zůstane stejný 49,4
vzroste 39,0
neví/bez odpovědi 6,9

Na otázku odpovídalo 206 respondentů
Zdroj: Exportní výzkum DHL, GfK

Sdílet tento příspěvek