Evropský soud uložil, aby se Česko domluvilo s Chadimovou

18.04.2006
Chadimová žádá na státu odškodnění údajné hmotné a morální újmy v celkové výši přes 96 milionů korun.

Česká republika porušila ve sporu s Martou Chadimovou, usilující o nemovitosti na pražském Loretánském náměstí, některé body evropské úmluvy o lidských právech. Rozsudek v tomto smyslu zveřejnil dnes ve Štrasburku Evropský soud pro lidská práva, u něhož Chadimová podala na ČR stížnost. Chadimová žádá na státu odškodnění údajné hmotné a morální újmy v celkové výši přes 96 milionů korun. V této věci ale štrasburský soud zatím ponechal oběma stranám možnost dohody a rozhodne o ní později.


Konkrétně dal soud Chadimové zapravdu v tom, že ČR ve sporu porušila úmluvu o lidských právech v bodech týkajících se délky soudního řízení a práva na respekt k soukromé korespondenci a také jeden z protokolů k této úmluvě.


Marta Chadimová usiluje o nemovitosti na Loretánském náměstí od začátku 90. let. V této souvislosti byla stíhána pro údajné padělání úředních listin, ale v roce 1995 jí tehdejší prezident Václav Havel udělil milost. Tu ona původně odmítla, ale přijala ji v roce 2003.


Ve Štrasburku podala na Českou republiku několikabodovou stížnost, z níž část týkající se údajně nespravedlnosti řízení u domácích soudů evropský tribunál nepřijal k projednávání jako předčasnou. Ve zbývajících bodech jí nyní dal vesměs za pravdu.


Podle dnes zveřejněného rozsudku dospěl k závěru, že délka řízení u domácích soudů byla přílišná, že se tak prodloužilo období, po něž nemohla disponovat se svým majetkem, a že nebylo respektováno rozhodnutí českého ústavního soudu zničit všechny záznamy jejích rozhovorů s obhájcem.


Ohledně práva disponovat majetkem má štrasburský soud za to, že v době, kdy české soudy Chadimové zakázaly disponovat s ním, byla považována za jeho majitelku. Chadimová dosáhla na státu vydání domu v roce 1992, ale pak byla obviněna, že si k němu dopomohla podvodem, a soudy jí pak zakázaly s ním disponovat. Spor o dům stále trvá.


Chadimová požaduje na republice 86,3 milionu korun jako kompenzaci údajné hmotné újmy, 10 milionů korun jako kompenzaci údajné újmy morální a 51.000 korun jako náhradu soudních výdajů. Štrasburský soud dal ve všech třech bodech oběma stranám možnost dohody a rozhodnutí v této věci odložil.


Evropský soud pro lidská práva je institucí Rady Evropy a jeho výroky jsou pro členské státy závazné.

Autor: čtk

Sdílet tento příspěvek