09.08.2006
České vinařství zažívá zlaté časy. Evropských reforem se tuzemští producenti neobávají.
Jednoznačný pokrok. Tak vidí poslední vývoj v moravském a českém vinařství Pavel Vajčner, šéf významné firmy Znovín Znojmo. Drtivá většina vinařů s pozitivním hodnocením za poslední léta souhlasí. Samozřejmě s výhradami – což je pochopitelné u oboru, jenž teď podléhá tuhým předpisům agrární politiky Evropské unie.
Výsadba navzdory unii
Za posledních deset let výměra vinic vzrostla skoro o polovinu. Révou osázená plocha už dosahuje bezmála devatenácti tisíc hektarů. Česko stihlo se státní podporou výsadbu ještě před vstupem do Evropské unie. Ta zakládání nových ploch zakazuje.
Neví si rady s přebytky vína. Tuzemští vinaři ovšem stačí zásobit sotva polovinu domácího trhu, takže nové vinice tu mají perspektivu.
Jasný prospěch mají z otevření trhu a ekonomických změn po roce 1990 spotřebitelé. Nabízí se jim mnohem větší výběr odrůd z domácích vinic, a pestrý sortiment z dovozu.
Právě na import vinaři dost často žehrají. „Konkurence je přece ve všech oborech, takže ji musíme přijmout i my,“ domnívá se však Vajčner. Výrobci jí čelí i tím, že vytvářejí stále větší celky. To snižuje náklady.
Vinaři už znají marketing
Domácí vinaři už také začínají chápat význam marketingu a reklamy. „Letos máme ročník století“ – zaznívá lákavě málem rok co rok z jejich úst. Chvála je přitom často na místě. A zatímco konzumace piva v Česku stagnuje a u tvrdého alkoholu klesá, obliba vína roste.
Od roku 1995 stoupla spotřeba o jeden a půl litru na osobu. Prostor pro další růst přitom pořád je. Češi vypijí za rok sedmnáct litrů, průměr Evropské unie je ale dvojnásobný.
K propagaci české produkce pomůže i Vinařský fond, jehož činnost se po létech dohadů konečně spouští. Fond bude po vzoru obdobných zahraničních institucí sloužit marketingu.
Zhruba sedmdesát miliónů korun ročně do něj dají sami vinaři, stejnou částkou přispěje stát. „Podpořím propagaci našich vín, včetně nasazení vlastních jater,“ nechal se letos slyšet i ministr zemědělství Jan Mládek.
Mládek letos přislíbil vinařům i zvýšení dotací na takzvanou integrovanou produkci. Ta spočívá v důrazu na ekologii, do systému je zapojena zhruba polovina tuzemských vinařů. Ti však chtějí podpory ještě vyšší. Poukazují na to, že zemědělci v západních zemích Evropské unie víc peněz mají.
Brusel chystá reformu
Evropská unie ovšem letos zveřejnila plán na reformu celého trhu s vínem. Změna v zásadě spočívá v otevření trhu, jež má přinutit podnikatele k likvidaci starých nevýnosných vinic, a v postupném snižování některých podpor.
„V principu nám reforma prospěje právě proto, že máme menší dotace než třeba Francie,“ říká Vajčner.
Ani šéf Svazu vinařů Jiří Sedlo se neobává, že by kvůli reformě domácí podnikatelé museli své vinice ničit. Spíš naopak – hlavní chybu reformy vidí v tom, že většinu peněz, které hodlá Brusel vyplatit za opuštění vinic na odškodném, skončí v jihoevropských zemích.
Evropská agrární komisařka Mariann Fischerová-Bölová totiž počítá s likvidací asi čtyř set tisíc z dosavadních 3,4 miliónu hektarů vinic v unii. Za to chce vinaře odškodnit částkou 2,4 miliardy eur. To znamená bezmála pět miliónů korun na hektar.
„Nesouhlasíme s tím, aby na odškodnění šlo tolik peněz. Dají se pro větší konkurenceschopnost evropského vinařství využít jinak,“ tvrdí Sedlo. O definitivní podobě reformy ještě rozhodnuto není.
Související články:
Sklípky se otevírají turistům jen zvolna
Autor: Martin Mařík
