14.03.2013
čtk
Vláda německé kancléřky Angely Merkelové v úterý schválila návrh rozpočtu na příští rok, který přepokládá zastavení růstu státního dluhu v roce 2015. Čisté nové půjčky by podle plánu měly v příštím roce činit 6,4 miliardy eur (164 miliard Kč) proti letošním 17,1 miliardy eur.
V roce 2015 a v následujících letech by nové půjčky měly být nulové. Návrh dále počítá s vyrovnaným strukturálním rozpočtem pro příští rok. Celkové výdaje by měly ve srovnání s letoškem klesnout o 1,7 procenta na 296,9 miliardy eur. Německá vláda by naopak příští rok měla víc získat na daních. Plány počítají se zvýšením z 260,6 miliardy eur na 269 miliard eur a příjmy z daní by se měly zvyšovat i v následujících letech.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble řekl, že případ Německa ukazuje, že růst ekonomiky a snaha snížit rozpočtové deficity se nevylučují. Schválený plán vývoje německého dluhu tak před nadcházejícím summitem EU v Bruselu představuje „silný signál pro Evropu“.
Úspěšné Německo čelí kritice
Německý dluh nyní dosahuje 1,3 bilionu eur, což odpovídá 80 procentům hrubého domácího produktu. Přesahuje tak 60procentní limit stanovený Evropskou unií. Německá ekonomika klesla ve čtvrtém čtvrtletí proti předešlému čtvrtletí o 0,6 procenta a pro letošní rok Berlín odhaduje růst na pouhých 0,4 procenta. Německý ministr hospodářství Philipp Rösler to však včera označil za konzervativní odhady.
„Dluhová krize je lekcí v tom, že solidní finance jsou základem. Náš úspěch s politikou konsolidace orientované na růst svět závidí,“ řekl Rösler podle Reuters.
Koalice kancléřky Merkelové vyvíjí tlak na dalších 16 zemí eurozóny, aby snížily své rozpočtové deficity a státní dluhy. V zahraničí i před domácí opozicí však čelí kritice kvůli tomu, že kladla přílišný důraz na úsporná opatření jako řešení finančních potíží v jiných evropských zemích těžce zasažených krizí, zejména v Řecku a ve Španělsku.
Německá ekonomika proti jiným evropským státům potýkajícím se s dopady krize v minulých letech pokračovala v růstu. Důvodem bylo zvyšování příjmů z daní, které souviselo se silným hospodářským růstem a nízkou nezaměstnaností, ale také nízké úrokové sazby, za které si německá vláda mohla levně půjčovat peníze.
Autor: Euroskop
