24.04.2015
čtk
Německý prezident Joachim Gauck označil masakr Arménů, kterému došlo před 100 lety za genocidu. Spoluodpovědnost za ni podle něj nesou i Němci.
Formulace německého parlamentu
„Osud Arménů stojí jako příklad pro dějiny masových vyvražďování, etnických čistek, vyhánění, ba i genocid, jimiž bylo tak strašným způsobem poznamenáno 20. století,“ prohlásil Gauck v Berlínském dómu na ekumenické bohoslužbě při příležitosti 100. výročí od začátku vyvražďování Arménů osmanskými Turky. Od 24. dubna 1915 do roku 1923 bylo zabito na 1,5 milionu Arménů.
Gauckova věta podle agentury DPA téměř doslova odpovídá formulaci obsažené v textu usnesení, o němž má v pátek při příležitosti výročí vyvražďování Arménů jednat Spolkový sněm.
Jako genocidu uznává vraždění Arménů na počátku 20. století přes 20 zemí. Němečtí představitelé se dosud používání tohoto termínu s ohledem na vztahy s Tureckem vyhýbali.
V souvislosti s německou spoluodpovědností Gauck hovořil o genocidě i přímo. Němci se podle něj musí vypořádat se skutečnostmi, pokud jde o „spoluodpovědnost, a případně dokonce o spoluvinu, za genocidu Arménů“.
Jaká bude reakce Ankary?
Německo po vypuknutí 1. světové války patřilo k věrným válečným spojencům Osmanské říše. Němečtí důstojníci měli v tureckém vojsku výsostné postavení a byli zastoupeni v jeho armádních grémiích. Mnozí z nich souhlasili s odsunem Arménů a podporovali tureckého ministra války Ismaila Envera.
Dnešní Turecko, které vzniklo po rozpadu Osmanské říše, odmítá tvrzení o systematickém a plánovaném vraždění arménské populace. Zatím není jasné, jak se Ankara postaví k vyjádřením z Berlína. Poté, co oběti arménské genocidy ve středu uctil rakouský parlament, Turecko povolalo svého velvyslance z Vídně ke konzultacím a pohrozilo neblahými následky.
V arménské metropoli Jerevanu se v pátek uskuteční velká vzpomínková akce, na níž si mají vyvražďování Arménů připomenout mezi jinými i ruský prezident Vladimir Putin a francouzský prezident François Hollande.
Autor: Euroskop, čtk
