12.10.2008
čtk
Rakousko je bezprostředně po tragické nehodě korutanského hejtmana a šéfa krajně pravicového populistického Svazu pro budoucnost Rakouska (BZÖ) Jörga Haidera ještě v šoku, ale pomalu se začínají objevovat i první úvahy o tom, jaké důsledky pro politickou scénu v zemi bude jeho smrt mít.
Odhady jsou zatím opatrné a nejednotné, ale shodují se v tom, že náhlý odchod jedné z nejvýraznějších politických osobností země se nemůže na dalším vývoji neprojevit. Jakkoli kontroverzní a polarizující Haider byl, jeho vliv na celou společnost byl po čtvrt století nezanedbatelný.
Nejlépe to dokazuje poslední příklad parlamentních voleb, které se uskutečnily před pouhými dvěma týdny. BZÖ v době, kdy se Haider stáhl z celostátní politiky a zaměřil se jen na svou zemskou funkci v Korutanech, upadal do bezvýznamnosti a hrozilo mu, že se vůbec nedostane do parlamentu. Jakmile se ale Haider vrátil krátce před volbami do jeho čela a převzal roli volebního lídra, preference strany vyletěly prudce nahoru a BZÖ svůj volební výsledek z roku 2006 téměř ztrojnásobil.
Není sporu o tom, že to byla zásluha Haidera, kterému v Rakousku už dávno nenaslouchali jen neofašisté, jak se někdy zjednodušeně pořád uvádělo, ale mnoho voličů z celého politického spektra. Navíc se Haiderovi podařilo v posledních letech vystupovat mnohem umírněněji než dřív a začal být stále více považován za seriózního politika, který se ovšem nadále vyjadřuje jasně, srozumitelně a – líbivě pro mnoho řadových občanů.
Haider proto bude pro BZÖ nejspíše nenahraditelný. Už druhý den po jeho smrti se objevuje několik jmen jeho možných nástupců: bývalý předseda Peter Westenthaler se do čela spíše nevrátí, protože nebyl příliš úspěšný, a tak se mu před volbami vlastně hodilo zatím nepravomocné odsouzení pro křivou výpověď, které využil k uvolnění místa Haiderovi; v úvahu přicházejí dosavadní místopředsedové Herbert Scheiber a Stefan Petzner, Haiderova sestra Ursula Haubnerová nebo bývalý šéf svobodných (FPÖ), od nichž se BZÖ v roce 2005 odštěpila, Herbert Haupt.
Stejně jako u řady jiných politických uskupení v různých částech světa, která byla v minulosti tak silně ovlivňována jedinou osobou, předpokládá se i v případě BZÖ, že odchod svého vůdce buď nepřežije vůbec, nebo jen silně oslaben. A v tuto chvíli je celkem jedno, kdo se po Haiderovi postaví do jeho čela.
Nejvýznamnějším dopadem Haiderova úmrtí by tak mohlo být poměrně rychlé sblížení nebo dokonce opětné splynutí BZÖ se svobodnými. Obě strany mají společnou minulost a velmi blízké postoje a jejich těsnější spolupráci bránily jen osobní antipatie mezi Haiderem a šéfem FPÖ Heinzem-Christianem Strachem. Ale i ty už se těsně před Haiderovou smrtí přestávaly zdát nepřekonatelné.
Spolupráce, případně budoucí spojení obou stran krajní pravice by pak mohlo znovu důrazně nastolit variantu pravicové vládní koalice lidovců (ÖVP) s FPÖ a BZÖ jako alternativy k dosud převážně očekávanému obnovení koalice sociálních demokratů (SPÖ) s ÖVP. Mnohým lidovcům se do staronového spojení pod sociálnědemokratickým kancléřem moc nechce, a hned po volbách se vyslovovali pro spolupráci s krajní pravicí.
Pro realizaci této eventuality teď odpadly hned dvě překážky: minulostí je osobní nevraživost mezi Strachem a Haiderem a také Haiderova mezinárodní pověst, která při vstupu (tehdy jeho) svobodných do vlády v roce 1999 vedla k sankcím ze strany Evropské unie. Zda se krajní pravice znovu zapojí do rakouské vlády, na to dají odpověď až nejbližší týdny, ale Haiderovou smrtí se tato možnost stala určitě o něco pravděpodobnější.
Autor: euroskop
