Euroskop, čtk, 10. 5. 2017
Francouzi v neděli zvolili novým prezidentem centristu Emmanuela Macrona, který podle povolebních odhadů získal přibližně 65 procent hlasů. Porazil kandidátku krajní pravice Marine Le Penovou. Devětatřicetiletý Macron, který se stal nejmladším prezidentem v novodobé francouzské historii, prohlásil, že chce sjednotit rozdělený národ a bránit zájmy Francie i Evropy.
Výsledek voleb vyvolal v ostatních zemích Unie, České republiky nevyjímaje, pocit úlevy. Ministr zahraničí ČR Lubomír Zaorálek jej hodnotil slovy: „Vítám vítězství Macrona, protože to bude prezident, který řekl, že chce, aby Francie hrála silnou a konstruktivní roli v Evropě, což je dnes velmi důležité.“ Kladné hodnocení vyjádřil i lidovecký ministr Daniel Herman: „Teď ve Francii, před pár týdny v Holandsku a před tím v Rakousku zvítězil rozum a zodpovědnost.“
V podobném duchu hovořil i premiér Bohuslav Sobotka: „Většina voličů se rozhodla pro prezidenta, který bude reprezentovat Francii moderní a otevřenou. Tu Francii, která je hrdým státem, jenž položil základy integrace a je důležitým motorem budoucího pokračování evropské spolupráce.“
Vítězství Macrona je odvrácením krize
Za jednoznačně lepší variantu pro Evropskou unii výsledek francouzských prezidentských voleb pokládají i analytici, politologové a komentátoři. Podle Davida Marka, politologa z Univerzity Palackého v Olomouci, jsou výsledky voleb pro Evropskou unii obrovskou úlevou a šancí pokročit s reformami, protože vítězství Marine Le Penové by pro EU znamenalo další krizi. „Nicméně opět platí, že aby francouzsko-německý tandem mohl být oživen, tak prezident Macron musí být schopen naplnit svůj reformní program,“ řekl s odkazem na červnové volby.
Pro naplňování Macronova programu bude důležité, zda jeho hnutí En Marche! uspěje i v červnových parlamentních volbách: „Macronův program také obsahuje poměrně zásadní reformu eurozóny, kdy eurozóna se má stát jakýmsi srdcem Evropy,“ doplňuje Marek s tím, že země, které nebudou její součástí, budou pod mnohem větším tlakem, aby do ní vstoupily. Jinak by jejich vliv v EU mohl výrazně poklesnout.
Macronova evropská politika dle analytiků povede k vícerychlostní EU
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Filip Chrásek souhlasí v tom, že s nástupem Emmanuela Macrona můžeme očekávat vícerychlostní vývoj evropské integrace: „Protože právě tohle bude prosazovat Emmanuel Macron – další velkou integraci tvrdého jádra unie, s Francií, Německem, ale například i Slovenskem, které platí eurem. Ten zbytek, který odmítá eurozónu, včetně Česka, Polska, Maďarska, zůstane na periferii,“ poznamenal. V důsledku to může znamenat i méně peněz z fondů Evropské unie.
Vítězství Emmanuela Macrona bylo přivítáno i v ostatních zemích Unie. Německá kancléřka Angela Merkelová podle agentury Reuters s Macronem mluvila asi deset minut a šlo o „velmi vřelý“ rozhovor. Kancléřka před volbami liberálního politika zastávajícího užší integraci evropského jádra v souboji s krajně pravicovou Marine Le Penovou podpořila. „Vaše vítězství je vítězstvím pro silnou, jednotnou Evropu a pro francouzsko-německé přátelství,“ uvedl kancléřčin mluvčí Steffen Seibert.
Úspěch Emmanuela Macrona přivítali také například italský premiér Matteo Renzi, skotská první ministryně Nicola Sturgeonová, řecký premiér Alexis Tsipras a také vedoucí představitelé Slovenska. „Vítězství Macrona otevírá mimořádnou kapitolu naděje pro Francii a pro Evropu“ napsal na twitteru Renzi. Tsipras považuje výsledek voleb za „inspiraci pro Evropu“.
Autor: Petr Pospíšil
