Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Lucemburčané rozhodnou o Junckerovi

22.07.2005

Lucemburčané rozhodnou o Junckerovi


Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, padesátiletý veterán evropské politiky, trvá na zdánlivě nedůležitém kroku. Ve chvíli, kdy větší část Evropy pohřbívá návrh ústavy, Juncker s ní svázal svůj osud. Pokud tradičně proevropsky orientovaní obyvatelé velkoknížectví v nedělním hlasování ústavu odmítnou, Juncker hodlá odstoupit.
V sázce je osud výrazného politika. Juncker je jedním z nejdéle sloužících představitelů v zemích unie. Je také oceňován jako jeden z hlavních architektů společné evropské měny i jako jeden z nejoblíbenějších evropských státníků .
Nechce se smířit s uvadající podporou projektu, kterou odstartovala neúspěšná referenda ve Francii a v Nizozemsku. V hektické kampani se Juncker na poslední chvíli snaží přesvědčit nerozhodnuté voliče.
"Lucemburčané vždy činili správná rozhodnutí při svém střetávání s důležitými okamžiky historie," citoval Junckera deník Financial Times. Připomněl rok 1942, kdy se Lucembursko odmítlo přičlenit k nacistickému Německu.
Podle průzkumů bude výsledek velmi těsný. V průběhu června klesla podpora ústavě ze 70 na 50 procent. Poslední průzkum stanice RTL vypovídá o tom, že návrh chce podpořit 46 procent z přibližně 223 tisíc oprávněných voličů. Opačný názor zastává 38 procent. Proti schválení ústavy se staví zejména mladí lidé, Juncker proto zaměřil svou kampaň především na ně. Navštívil školy, poskytl množství rozhovorů.
Premiérovi příznivci doufají, že Junckerovo charisma a dominantní postavení na domácí scéně pomůže přesvědčit nerozhodnuté. "Myslím, že se "ne" zastavilo a že nerozhodní se přiklánějí spíše k "ano"," řekl agenturám ministr zahraničí Jean Asselborn.
Šéfredaktor deníku La Voix Laurent Moyse soudí, že vládě přinesl jistý úspěch zdůrazňování pozitiv, které Lucembursku přineslo členství v unii. "Hlavní poselství v kampani zní, že země profitovala z členství v unii - takže se teď nemůže postavit proti ní," uvedl.
Ve Francii a v Nizozemsku hlasovali voliči proti ústavě zejména proto, že toužili trestat neoblíbené domácí elity. S hlasováním o ústavě si spojili nesouvisející politická témata.
To v Lucembursku, které právě ukončilo půlroční předsednictví Evropské unie, nehrozí. Kdysi chudou zemi katapultovalo členství v unii mezi nejbohatší státy. Příjem na hlavu 52 tisíc eur je ve srovnání s Německem dvojnásobný, nezaměstnanost 4,3 procenta zemi závidí zbytek celé Evropy. Lucembursko bohatne především z bankovnictví, které nahradilo kdysi dominantní těžký průmysl. Skvostná čísla kazí jen mnohá obvinění z nečistých praktik, zejména Paříž kritizuje podezření z "praní špinavých peněz."
Čerstvým povzbuzením může být Junckerovi schválení ústavy na Maltě. Ostrovní stát, který podobně jako Česká republika přistoupil k Evropské unii loni v květnu, se nyní stal jedenáctou zemí, která projekt ratifikovala. Juncker se snaží přesvědčit zbytek Evropy, že lucemburské "ano" ještě vzkřísí naději na resuscitaci ústavy. Pokud řekneme "ne, smlouva bude mrtvá," prohlásil. "Ano ale bude signálem, že proces zůstává živý."

Návrh euroústavy

Země, které ji ratifikovaly
Ústavu schválilo jedenáct zemí. Kypr, Malta, Litva, Maďarsko, Slovinsko, Španělsko, Itálie, Řecko, Slovensko, Rakousko a Lotyšsko. Částečně tak učinily Německo a Belgie, kde proces ještě neskončil.
země, které proces odložily
Schvalování ústavy zatím odkládají Česko, Dánsko, Polsko, Švédsko, Finsko, Irsko a Portugalsko. Británie schvalování pozastavila. Vedle Lucemburčanů chtějí pokračovat také Estonci.
ZEMĚ, KTERÉ NÁVRH NESCHVÁLILY
Lidová hlasování zamítla návrh ústavy ve Francii a Nizozemsku.
Zdroj: čtk, Reuters