Tsipras: EU potřebuje návrat k solidaritě

11.09.2018
Euroskop, čtk

Evropská unie je ohrožena podléháním extremismu, nacionalismu a populismu a musí se vrátit k základním hodnotám: solidaritě a blahobytu pro všechny, zdůraznil dnes řecký premiér Alexis Tsipras v Evropském parlamentu. V rozpravě pak od europoslanců sklízel jak pochvaly, tak kritiku za způsob, jakým vyvedl Řecko z nejhlubší krize; minulý měsíc Tsipras slavnostně oznámil odchod ze záchranného programu.

„Budoucnost EU je ohrožena, ačkoliv ne vždy a ne všichni si toho jsou vědomi. Je tu obrovské nebezpečí, pramenící z opatření, která se obyvatelům jevila extrémní, protože zachraňovala banky a nebrala ohled na lidi. To byla semena, která zasela extremismus a současnou náladu mezi lidmi,“ prohlásil Tsipras. „Musíme se vrátit k základním hodnotám: solidaritě a blahobytu všech,“ zdůraznil.

„Skutečně si myslíte, že nějaká malá země, třeba i vnitrozemská, může sama přežít bez spolupráce a bez solidarity?“ otázal se řecký premiér středoevropských států kvůli jejich odmítání přijímat migranty.

„Uprchlíci a migranti nejsou jen čísla, ale lidé toužící po lepším životě,“ řekl.

Pons: EU není jen trh, ale i solidarita a vzájemná pomoc

Poslanec Estéban González Pons, hovořící jménem největšího poslaneckého klubu, evropských lidovců, sice připustil zásluhy Tsiprasovy vlády, ale premiérovi vyčetl, že opominul pomoc od Evropské unie v okamžiku, kdy Řecko stálo nad propastí.

„Lidé z celé EU umožnili záchranu Řecka. EU není jen trh, ale i demokracie, solidarita, vzájemná pomoc. Tak by tomu mělo být i v migrační krizi,“ řekl. „Potlesk si zaslouží Řekové, vaši občané, národ. Bojovali za to, aby zůstali v EU a v eurozoně,“ zdůraznil.

V debatě nechyběly ani výčitky, že Tsipras za sebou nechává „spálenou zemi“ a „sociální hřbitov“ s miliony zchudlých spoluobčanů, jak se vyjádřil premiérův krajan, europoslanec Notis Marias.

Řecká krize a záchranné úvěry

Tsipras odvětil, že by byl rád, kdyby existoval recept, který by ušetřil velké skupiny obyvatel. „V krizi jsme ale lidem, kteří zůstali o hladu a bez prostředků, byli s to zajistit alespoň něco, nezapomněli jsme na ně – a na to jsme hrdí“, řekl. Ujistil také, že strukturální reformy byly natolik hluboké, aby se krize neopakovala, a měly i sociální rozměr.

Řecko obdrželo od roku 2010 celkem tři záchranné úvěry od svých evropských partnerů a MMF v celkové výši téměř 289 miliard eur (7,4 bilionu Kč). Půjčky však doprovázely přísné podmínky. Od vypuknutí krize řecká ekonomika klesla o čtvrtinu, třetina obyvatel se propadla do chudoby a tisíce lidí odešly do zahraničí. Země také zůstala vysoce zadlužená, její dluh dosahuje 180 procent hrubého domácího produktu (HDP).

Řecko již nemusí přijímat bolestivé reformy, země by ale v následujících letech měla udržovat přebytek primárního rozpočtu, tedy bez zahrnutí splátek dluhu. Na příští rok je také naplánováno další snížení penzí. Až do splacení posledních peněz ze záchranného úvěru, tedy do roku 2060, budou zemi dál čtvrtletně navštěvovat experti. Jejich úkolem je prověřit, zda země plní dohodnuté cíle v oblasti veřejných financí.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek