Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Evropa čeká, zda a jak Merkelová změní unii

13.09.2005
Do německých voleb zbývá pět dnů - a Evropa sleduje kampaň se zatajeným dechem. Němci rozhodnou, jakým směrem se budou ubírat potřebné ekonomické reformy.

Do německých voleb zbývá pět dnů - a Evropa sleduje kampaň se zatajeným dechem. Němci rozhodnou, jakým směrem se budou ubírat potřebné ekonomické reformy.
Pravděpodobná vítězka nedělního hlasování Angela Merkelová slibuje daňové reformy a uvolnění ztuhlého trhu práce. Hodlá respektovat bruselská kritéria schodku veřejných financí, které Berlín porušoval. Plánuje oklestit selhávající sociální stát. Odbourat zbytnělou byrokracii. Co to znamená pro ostatní země Evropské unie?

Reformy v největší ekonomice eurozóny mohou být pro ostatní povzbuzením. "Je tu ale jedna podmínka. Křesťanští demokraté, kterým Merkelová předsedá, musí najít skutečnou vůli k reformám," napsal list Financial Times. Nemohou podlehnout tlaku reformní koncept rozředit. Takové riziko se rýsuje, pokud výsledek voleb určí Merkelové vládnutí ve velké koalici se sociálními demokraty.
Nová dynamika reforem by Německo přiblížila Blairově Británii, tradiční svazek s Francií by mohl být oslaben. Nebyl by to přitom úplně radikální obrat. První cesta Merkelové bezpochyby povede do Paříže. Osu Paříž - Berlín ale vyváží mnoho jiných kontaktů s partnery v unii.

"Merkelová může stanout v čele evropského reformního úsilí, záleží na tom, jak využije svou pozici," míní bruselský ekonomický poradce Jean Pisani-Ferry, který pracoval pro francouzskou vládu. Oceňuje reformní plány pravděpodobné příští kancléřky. "Vzhledem k ekonomické síle Německa by to ostatní zavazovalo k následování."
Budoucí kancléřka chce také více naslouchat menším zemím v unii. Kritizuje nákladný systém unijních dotací zemědělcům. To rovněž není v zájmu Francie.

"Čtyřicet let spolupráce Francie a Německa se nedá jen tak vymazat," řekl agentuře Reuters Francois Laval, ředitel politických studií Francouzsko-německého institutu v Nancy. Změny ale nepochybně přijdou. "Merkelová favorizuje atlantickou spolupráci, je si vědoma, že osa Paříž - Berlín už nemůže v nové unii o pětadvaceti členech kontrolovat evropské dění jako dříve."
Tlakem na ekonomické reformy se stane Berlín přirozeným spojencem liberálnějších zemí, jako je Nizozemsko. Vyvážená zahraniční politika povede k lepším vztahům se Spojenými státy. Berlín se tak zčásti vymaní z gravitačního pole Paříže.
"Schröderův těsný příklon k Francii poškodil v uplynulých třech letech vztahy Berlína k Británii i středoevropským zemím," soudí Charles Grant z londýnského Centra pro evropskou reformu. "K tomu, aby se Německo vrátilo ke své vůdčí pozici, se potřebuje vymanit z ekonomické stagnace."

Evropa by impuls potřebovala. Odmítnutí ústavy ve Francii a Nizozemsku následovalo červnové neúspěšné dohadování o unijním rozpočtu. Dynamickou šéfku opozice by uvítal i reformní předseda komise José Barroso, který narazil na odpor Paříže s plány na zvýšení konkurenceschopnosti i na odbourání bariér pro sektor služeb.
Vztahy s Paříží to nemusí v delším horizontu poškodit. Hlavním spojencem Merkelové by mohl být reformně naladěný ministr vnitra Nicolas Sarkozy, jenž vévodí průzkumům před prezidentskými volbami, které čekají Francii za 19 měsíců.