21.05.2019
Euroskop, čtk
Voliči z členských zemí Evropské unie budou od čtvrtka rozhodovat o novém složení Evropského parlamentu. Do výsledků se jako obvykle promítnou rozdílná pravidla hlasování v jednotlivých státech, tentokrát však sehraje roli i odchod Británie z EU, po němž se změní celkový počet poslanců.
Británii se oproti původním předpokladům nakonec nepodařilo odejít z Evropské unie do eurovoleb a proto se jich musí zúčastnit. Britové tedy budou stejně jako před pěti lety volit 73 europoslanců. Volit se tak bude 751 poslanců v 28 členských zemích.
Pokud poté Británie odejde v termínu stanoveném v současnosti na 31. říjen, opustí EP i 73 nových britských europoslanců. Část z křesel zůstane prázdná, 27 mandátů si však mezi sebe rozdělí 14 států, jejichž zastoupení v EP podle Bruselu neodpovídalo počtu obyvatel. Pět poslanců doplní Francie či Španělsko, tři Itálie nebo Nizozemsko. Devět zemí včetně Slovenska získá po jednom novém mandátu. Pro Čechy se nic nezmění, stejně jako v dosavadním volebním období je bude reprezentovat 21 poslanců.
Pouze v Česku probíhají eurovolby po dobu dvou dní
ČR je jedinou zemí, kde mohou lidé přijít k urnám v průběhu dvou dnů, 24. a 25. května. Hlasovat budou moci v pátek od 14:00 do 22:00, v sobotu od 8:00 do 14:00. Jako první začnou volit Nizozemci a Britové již den před Čechy. V pátek se k Čechům přidají Irové, v sobotu Lotyši, Malťané a Slováci. Až v poslední den voleb, který připadá na neděli 26. května, odevzdají své hlasy občané 21 unijních států včetně Německa či Francie.
Češi patří spolu se Slováky, Iry a Malťany mezi pouhé čtyři národy, které nedostanou šanci volit mimo svou vlast. Obě středoevropské země přitom v minulých eurovolbách ovládly nejnižší příčky žebříčku volební účasti, která zde nedosáhla ani 20 procent. Právě malým zájmem o volby vysvětlují autoři českého volebního zákona i úřady, proč opět nebude možné volit například na ambasádách. Někteří experti naopak poukazují na to, že volební účast u krajanů žijících v zahraničí bývá nadprůměrná a že právě eurovolby by pro ně mohly být zajímavější než pro velkou část Čechů žjících ve své rodné zemi.
Většina zemí umožňuje hlasovat na ambasádách či korespondenčně
Většina dalších států dává svým občanům možnost volit na zastupitelských úřadech či korespondenčně, Estonsko tyto varianty rozšiřuje ještě o elektronické hlasování.
Češi žijící v zahraničí mají podobně jako ostatní občané EU možnost registrovat se k volbám poslanců kandidujících za zemi jejich pobytu, musí však splnit někdy složité podmínky pro získání volebního práva. Podobně cizinci z ostatních zemí EU mohou v Česku volit, pokud v ČR trvale či přechodně žijí a do poloviny dubna byli zapsáni do seznamu voličů. Zahraniční Češi by mohli volit i v Česku, museli by si ale do 22. května vyžádat voličský průkaz od zastupitelského úřadu, u kterého jsou zaregistrováni i k prezidentským či sněmovním volbám.
Pětiprocentní volební prah patří mezi nejvyšší
České strany usilující o vstup do EP musí získat nejméně pět procent z odevzdaných hlasů. Česko se tím spolu se Slovenskem, Polskem či Francií řadí mezi desítku zemí s nejvyšším volebním prahem. Celkem 13 zemí – mimo jiné Británie, Španělsko či Nizozemsko – žádnou minimální hranici nemá.
Ve většině zemí je volební účast dobrovolná, pouze Belgie, Bulharsko, Řecko, Kypr a Lucembursko voličům účast přímo nařizují.
Autor: Euroskop
