Němci vzpomínají na lepší časy. A volí

16.09.2005
Do nedělních německých voleb zbývají jen hodiny. Na nerozhodnuté voliče mířily poslední apely hlavních soupeřů, dosavadního kancléře za sociální demokraty (SPD) Gerharda Schrödera a šéfky opozičních křesťanských demokratů (CDU) Angely Merkelové.

Do nedělních německých voleb zbývají jen hodiny a Peter Reiner, třicetiletý berlínský programátor, se stále nerozhodl, koho bude volit. Volební kampaň, podle mnohých věcná i argumentačně bohatá, mu to příliš neusnadnila.
„Nakonec všichni říkají podobné věci, všechno se točí okolo nezaměstnanosti a slibů, jak s tím nějak pohnout. Jednotlivé recepty se ale zase tak moc neliší,“ říká Peter Reiner. Podobný pocit má stále dvacet procent Němců, kteří se podle průzkumů nemohou rozhodnout, komu dát v předčasných volbách hlas. Přitom na nich do velké míry závisí, jaká koalice dá pak dohromady parlamentní většinu.

Na nerozhodnuté voliče mířily poslední apely hlavních soupeřů, dosavadního kancléře za sociální demokraty (SPD) Gerharda Schrödera a šéfky opozičních křesťanských demokratů (CDU) Angely Merkelové.
„Karty jsou vyložené,“ řekla Merkelová, pravděpodobná vítězka voleb. „Sociální demokraté naslibovali lidem mnoho věcí, které nebyli schopni splnit,“ prohlásila na tiskové konferenci v Berlíně, věnované reformní agendě.
„Merkelová je nervózní,“ reagoval Uwe Benneter, generální sekretář SPD. Upozornil, že opozice v průzkumech voličské přízně ztrácí náskok, proto začíná kličkovat a upravovat program.

Politici se soustředili na německou ekonomiku, která byla hlavním tématem krátké kampaně. Volby určí další osud reforem, které mají přinést zlepšení na trhu práce a zeštíhlení zbytnělého sociálního státu. Němce dusí téměř pětimiliónová nezaměstnanost a ochablá ekonomika.
„Hodně lidí nemůže pochopit, kam se vytratila sebedůvěra předcházejících dekád,“ uvažuje Peter Reiner. „Lidé se bojí budoucnosti, nevěří politikům a chystají se na horší časy, které mohou přijít.“ Nechuť Němců otevřít peněženky potíže největší ekonomiky eurozóny jen prohlubuje.

Obě části země jímá jistý druh nostalgie. Západní Němci vzpomínají na pevnou marku a dlouhodobou prosperitu dávno uplynulých let, mnozí východní Němci by zase nejraději vrátili „bezstarostnost“ časů, kdy všechno řídili pevnou rukou Honeckerovi komunisté.
Takové názory jednapadesátiletou Angelu Merkelovou, která žila dlouho na východě země, dráždí. „Můj život se po roce 1989 úplně změnil, přišla spousta nových možností,“ připomínala v kampani.

Dramatický obrat se od příští vlády nečeká. Němci vidí budoucnost střízlivě. „Ani změna kabinetu nejspíš nepřinese nějaký závratný tah ve prospěch reforem,“ soudí ekonomka Elga Barschová z berlínské pobočky Morgan Stanley.
To je značně rozšířený názor. Podle průzkumu Allensbašského ústavu si 69 procent Němců myslí, že ani Angela Merkelová nedokáže vyřešit vleklé potíže hospodářství. „Vypadá sice odpovědněji než Schröder, který se umí jen usmívat na kamery,“ říká Peter Reiner a dodává: „Jenže ani ona nebude mít odvahu k zásadním změnám.“

Křesťanští demokraté (CDU) pravděpodobné příští kancléřky Angely Merkelové nicméně naznačili větší tah na branku než dnešní vládní koalice. Je tu jedna podmínka: potřebují získat nadpoloviční většinu, pokud chtějí prosadit své představy. A přesvědčit Němce, že další prohloubení reforem je naprosto nevyhnutelným krokem. To bude těžké.
„Mezi Němci se rozmáhá politický cynismus, převládá názor, že nikdo z politiků za moc nestojí a nikomu není dobré důvěřovat“ řekl stanici Deutsche Welle Rüdiger Schmidt-Beck, politolog z Essenské univerzity. V takové atmosféře se bude nové vládě bloku CDU/CSI s liberály (FDP) hledat podpora pro bolestné reformy velmi těžko.

Druhá varianta, většinová koalice se sociálními demokraty (SPD) Gerharda Schrödera by zřejmě přinesla rozmělnění reformních plánů. Spolupráce ale není nepředstavitelná: již v uplynulém volebním období prosadila vláda některé reformní kroky po konzultacích s opozicí. Každá z obou stran přitom slevila ze svých představ. S jakými ekonomickými koncepty přicházejí hlavní soupeři nyní?

Hlavní pozornost se soustředí na nezaměstnanost, daňovou reformu a zdravotnictví. Křesťanští demokraté upřesnili tento týden své představy v osmibodovém plánu. Merkelová tak reagovala na kritiku, že jí krátká kampaň zaskočila, takže nemá ucelenou představu, jak změnit Německo.
Křesťanští demokraté chtějí pracovní trh dále zpružnit. Navrhují odstranit ochranu zaměstnanců před výpovědí. Zaměstnávat dlouhodobě nezaměstnané i za nižší mzdy, než určují tarify, podporují práci na částečný úvazek a na dobu určitou
SPD volí sociálně přívětivější recepty: chce zachovat ochranu před výpovědí a garantovat minimální mzdy jednotlivým odvětvím.

Prudké střety proběhly nad otázkou daní. CDU navrhuje zvýšení daně z přidané hodnoty ze 16 na 18. Získané prostředky hodlá využít ke snížení vedlejších mzdových nákladů. Mnoho ekonomů ale před tímto krokem varuje. Srazí to podle nich již tak nízkou chuť Němců utrácet. Nízká spotřebitelská důvěra je přitom jednou z hlavních příčin, proč se nedaří obnovit růst chabé ekonomiky.

Tvrdou kritiku odborů si vysloužil za návrh rovné daně Paul Kirchhof, kterého Angela Merkelová vybrala jako stínového ministra financí. Předsedkyně CDU se od jeho plánů nakonec raději distancovala, aby kritiku ztišila.
„Už to ale stihlo CDU poškodit,“ míní Reiner. „Každý si teď spojuje CDU se sociálně necitlivou daní,“ domnívá se. Daně z příjmu chce nyní CDU částečně snížit a celý systém zjednodušit. SPD navrhuje DPH neměnit, daň z příjmu chce rovněž snížit.
„Sociální demokraté nabízejí Němcům zachování současného vlažného tempa reforem, křesťanští demokraté je chtějí prohloubit,“ vysvětluje Elga Barschová. „Ani reformní představy pravice nejdou ale dost daleko, aby odpovídaly výzvám, kterým v globalizovaném světě čelí německá ekonomika.“

Sdílet tento příspěvek