21.10.2019
Euroskop,ČTK
Státy Evropské unie se budou případným odkladem brexitu zabývat až po hlasování britského parlamentu, které se očekává příští týden. Dohodu o vystoupení Británie z EU, kterou ve čtvrtek vyjednal premiér Boris Johnson, může nyní podle diplomatů připravit ke schválení Evropský parlament.
Johnson v sobotu večer poslal předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi dopis, v němž požádal o tříměsíční odklad brexitu, tedy do konce ledna. K tomuto kroku Johnsona zavazuje zákon, který v září schválil britský parlament. V dalším dopise Johnson doplnil, že s odkladem nesouhlasí a že chce v britském parlamentu co nejdříve prosadit prováděcí zákony k přijaté dohodě i její samotné schválení.
Dopolední schůzka velvyslanců s unijním vyjednavačem Michelem Barnierem byla velmi krátká a diplomaté se během asi 15 minut domluvili na dalším postupu. K Johnsonovým sobotním dopisům vůbec nepřihlíželi. „Děláme, jako by se v sobotu nic nestalo a pokračujeme v přípravách tak, jak vyplývá z rozhodnutí summitu,“ řekl ČTK po včerejším jednání zdroj obeznámený s jeho výsledky.
Velvyslanci se shodli, že ze závěrů summitu nevyplývá nutnost vyčkávat, jak dopadne schvalování dohody v Británii. Nyní je podle nich na EP, kdy a zda vůbec dohodu potvrdí. Plenární zasedání ve Štrasburku začíná dnes.
Mezi unijními zeměmi po opakovaném odkládání a nejistotách převládá snaha rozloučit se s Británií v současném termínu na konci měsíce. Někteří politici v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem dávali tento týden na summitu EU jasně najevo, že o další prodlužování členství Británie nestojí.
Johnson ale v Dolní sněmovně nemá zajištěnu potřebnou podporu pro schválení dohody. Pokud by neprošla a hrozil neřízený odchod Británie, je podle diplomatů velmi pravděpodobné, že státy odklad brexitu jednomyslně schválí.
Unijní lídři by se však mohli shodnout pouze na krátkém, například měsíčním posunutí termínu odchodu Británie z EU. Země by pak opustila evropský blok ve chvíli, kdy by vstoupily v platnost zákony začleňující dohodu do britského práva a byla by schválena britským a unijním parlamentem.
Největší námitky proti dalšímu odkladu brexitu by mohla mít Francie
Finský premiér Antti Rinne, jehož země nyní předsedá Radě EU, dnes uvedl, že „dává smysl“, aby EU umožnila další odklad a poskytla Británii čas navíc.
Britský list The Sunday Times dnes s odvoláním na unijní zdroje napsal, že nepravděpodobnější variantou je, že by EU odložila termín brexitu o tři měsíce, pokud by se Johnsonovi v nadcházejícím týdnu nepodařilo dohodu v parlamentu prosadit. Británie by přitom podle listu mohla odejít i dříve, pokud by se podařilo dohodu schválit před 31. lednem 2020. EU by tříměsíční odklad přitom považovala pouze za „technický“, tedy určený k ratifikaci vyjednané dohody. Podle listu by se tak kvůli němu zřejmě nemuseli ani scházet šéfové států a vlád na mimořádném summitu.
Pokud příští týden nastanou komplikace, budou ale podle The Sunday Times některé země včetně Německa tlačit na delší odklad brexitu, možná až do června příštího roku.
Největší námitky proti dalšímu odkladu brexitu by mohla mít Francie, stejně jako při posledním rozhodování v dubnu. Státní tajemnice pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová listu Journal du Dimanche řekla, že by měla EU „přestat věřit, že je v zájmu všech, aby se vše na šest měsíců zastavilo, a že potom bude všechno lepší“.
Londýn informoval Brusel, že v pondělí předloží Johnsonova vláda parlamentu zákony začleňující brexitovou dohodu do britského práva a na úterý chystá hlasování o dohodě samotné.
Tusk bude s politickými vůdci zemí EU konzultovat další postup v průběhu příštího týdne. Přihlížet přitom bude k vývoji v britském parlamentu.
Autor: Euroskop
