14.07.2020
Euroskop, čtk
Státy Evropské unie mají daleko ke spokojenosti s vyjednávacím návrhem pro klíčový páteční summit, který má rozhodnout o příštím sedmiletém rozpočtu bloku a s ním spojeném balíku peněz pro oživení ekonomik zasažených pandemií covidu-19. Čtyři dny před schůzkou prezidentů a premiérů zní zvláště z některých západoevropských států požadavky na snížení objemu fondu ze současných 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun).
Další země nejsou spokojeny s podobou rozdělování peněz či způsobem, kterým je jejich čerpání spojeno s vládou práva. Naproti tomu jihoevropské státy jako největší příjemci z fondu návrh hájí s tím, že je přínosný pro celou unii. Spolu s Německem či Francií vyzývají k co nejrychlejšímu dosažení shody.
Země šetrné čtyřky
Předseda Evropské rady Charles Michel minulý pátek zveřejnil dlouho očekávaný návrh, který měl utišit nejhlasitější kritiku mířící z členských zemí proti původnímu plánu Evropské komise. Zatímco celkový objem rozpočtu na období 2021 až 2027 Michel snížil z 1,1 bilionu eur o více než dvě desítky miliard, třičtvrtěbilionový fond nechal bez zásadních změn.
Finská premiérka Sanna Marinová v reakci na to prohlásila, že její země bude usilovat o zmenšení tohoto balíku, což má podporu zemí takzvané šetrné čtyřky – Nizozemska, Rakouska, Dánska a Švédska. Fiskálně konzervativní země usilující o co nejmenší společné zadlužení rozjely podle zdrojů listu Financial Times intenzivní diplomatickou ofenzivu s cílem vyřadit z fondu několik desítek miliard eur, kterými EK chtěla pomoci strategickým firmám ohroženým insolvencí či podpořit proud investic.
Proti snižování objemu unijního finančního balíku se dnes po setkání s italským premiérem Giuseppem Contem vyslovila německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní musí být fond masivní a neměl by být zmenšován. „Nevím, zda dosáhneme dohody,“ řekla. Fond by podle ní měl být velký adekvátně „obrovskému úkolu“, před níž unie stojí.
Polsko, Maďarsko a rozdělování peněz
Lucemburský premiér Xavier Bettel zase bruselskému webu Politico řekl, že se mu nelíbí způsob, jakým se mají podle návrhu rozdělovat peníze z fondu. Třetím největším příjemcem se má po Itálii a Španělsku stát Polsko, s čímž Bettel nesouhlasí.
„Využívání peněz daňových poplatníků pro země, v nichž nejsou naše hodnoty respektovány, je velmi těžké (lidem) vysvětlit,“ citoval včera lucemburského lídra web. Lucembursko spolu s dalšími západoevropskými státy usiluje o co nejpřísnější podmíněnost přístupu k unijním penězům dodržováním principů demokracie a právního státu, které je podle EK v Polsku či Maďarsku pochybné. Maďarský premiér Viktor Orbán naproti tomu v pátek varoval, že návrh, který by čerpání financí podmiňoval „evropskými hodnotami“, bude vetovat. Rozpočet i fond potřebují ke schválení jednohlasnou shodu všech 27 unijních lídrů.
Bettel navíc stejně jako jeho český kolega Andrej Babiš či někteří další unijní vůdci kritizuje fakt, že se při rozdělování peněz má výrazně přihlížet k výši nezaměstnanosti za posledních pět let, což nezohledňuje dopad pandemie. Michel v tomto ohledu návrh komise upravil a rozdělil 310 miliard eur grantů na dvě části. Celkem 70 procent z nich se má nově v příštích dvou letech přidělovat podle původního kritizovaného klíče a 30 procent až v roce 2023 podle skutečného poklesu ekonomiky spojeného s koronavirovými omezeními.
„To, že se váha nezaměstnanosti při rozdělování prostředků snižuje, do značné míry odráží naše výhrady, na druhou stranu je tam řada dalších otevřených otázek a není to jenom otázka tohoto jednoho kritéria,“ podotkl v pondělí český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Česko podle něho Michelův návrh zatím analyzuje, přičemž vedle pozitivních změn obsahuje i místa, k nimž má Praha výhrady.
Německo, Francie a jihoevropské země
Mezi státy naléhajícími na rychlé přijetí fondu jsou vedle klíčových nejsilnějších ekonomik Německa a Francie zejména jihoevropské země, které v očekávání letošního dvojciferného propadu ekonomik chtějí začít čerpat peníze již od příštího ledna. „Musíme rychle jednat, rychle reagovat, neboť dějiny nás učí, že i nejlepší reakce nemá žádnou cenu, pokud přijde příliš pomalu,“ prohlásil po dnešním setkání s Merkelovou italský premiér Conte. Španělská ministryně zahraničí včera kritizovala přístup zmíněných „šetrných“ států s tím, že každá země včetně její se bude podílet na splácení bezprecedentního společného dluhu. „Není to tak, že by Nizozemsko poskytovalo charitu Španělsku či Francii,“ řekla belgické stanici RTBF ministryně Arancha Gonzálesová.
Autor: Euroskop
