26.02.2021
Euroskop, čtk
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes hledali způsob, jak vyvážit posilování obranné spolupráce s NATO a budování vlastních vojenských kapacit. Během druhého dne unijního videosummitu řešili mimo jiné otázku, jak posílit obrannou samostatnost evropského bloku s ohledem na rozpínavost Ruska či teroristické, kybernetické a hybridní hrozby. Přestože názory na budování unijní armády mají země různé, lídři se zavázali mimo jiné k rozšíření působnosti a zlepšení společné organizace vojenských sil.
„Musíme zlepšit svou schopnost jednat samostatně a posílit spolupráci s našimi partnery,“ řekl po videokonferenci předseda Evropské rady Charles Michel. Ve společném prohlášení se šéfem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem před jejím začátkem zdůraznil, že aliance bude v příštích letech klíčovým vojenským partnerem pro evropský blok, zvláště s ohledem na plánované zlepšení vztahů se Spojenými státy pošramocených během uplynulých čtyř let vlády Donalda Trumpa.
Všechny členské země EU však nemají stejný pohled na to, zda více sázet na spolupráci s aliancí či spíše budovat vlastní ozbrojené síly. Řada zemí včetně Česka tvrdí, že unijní obranná integrace by pouze zdvojovala existující spolupráci v rámci NATO, jehož členy je 21 ze 27 zemí EU. K tomu jsou naopak skeptické ty unijní státy, jež do aliance nepatří. Skupina zemí v čele s Francií pak prosazuje co největší investice do vlastní armády EU. Zdůrazňují přitom, že evropské zájmy v alianci často komplikuje Turecko, které má vlastní mocenské zájmy ve svém okolí či v Libyi.
Lídři chtějí posílit schopnost EU jednat samostatně
Šéfové států a vlád unie se ve společném prohlášení shodli na tom, že chtějí „posílit schopnost EU jednat samostatně“, mimo jiné prostřednictvím nových obranných projektů. Cílem evropského bloku je podle prohlášení „dále prohloubit obrannou a bezpečnostní spolupráci mezi členskými státy, zvýšit obranné investice a posílit rozvoj civilních a vojenských kapacit a operační připravenost v rámci unie“.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání konstatovala, že sedmadvacítka má stále rezervy například v propojování vojenských systémů jednotlivých zemí. „Nejsou vzájemně propojitelné, takže nás spolupráce v této oblasti stojí daleko více peněz a je méně efektivní,“ prohlásila někdejší německá ministryně obrany, podle níž je zásadním úkolem pro EU vyřešit tento problém.
Borell: Evropský strategický kompas umožní EU reagovat na výzvy v okolí
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell představil lídrům nový obranný plán označovaný jako „strategický kompas“, kterým chce EU zareagovat na bezpečnostní výzvy ve svém bezprostředním okolí i v celém světě.
„Vyvíjíme nové nástroje… které poskytnou zdroje našemu obrannému průmyslu,“ prohlásil před jednáním Borrell s odkazem na Evropský obranný fond (EDF) či Evropský mírový nástroj (EPF), o jejichž zřízení rozhodly unijní státy koncem loňského roku. Právě u obranného fondu se však projevilo omezování výdajů na vojenské účely, k němuž unijní země sahají kvůli krizi způsobené pandemií covidu-19. EDF měl mít původně v unijním sedmiletém rozpočtu vyhrazeno 13 miliard eur (téměř 340 miliard korun), nakonec však bude obsahovat necelých osm miliard. EPF složený z příspěvků členských zemí počítá s pěti miliardami eur.
Autor: Euroskop
