Videokonference ministrů obchodu EU

02.03.2021
Úřad vlády

V pořadí pátá videokonference ministrů obchodu má na programu pouze jediný hlavní bod, kterým je sdělení Komise k prověrce obchodní politiky.

Sdělení bylo vydáno dne 18. ledna 2021, přičemž jeho primárním podnětem byly dopady pandemie covid-19 na globální obchod a snaha učinit společnou obchodní politiku EU více odolnou vůči budoucím krizím. Vstupy do Sdělení poskytlo Komisi více než 400 příspěvků zaslaných v jejím rámci ve druhé polovině roku 2021. V návaznosti na diskuzi ministrů bude poté připraven návrh závěrů Rady, který bude po projednání na pracovní úrovni připraven k přijetí na následujícím, květnovém zasedání Rady FAC Trade.

Kromě výše uvedeného požádalo SE o zařazení bodu k výběru nového generálního tajemníka OECD, mezi jehož dva poslední kandidáty se dostala také zástupkyně SE, bývalá komisařka pro obchod Cecilia Malmström. SE proto požádá ostatní ČS o podporu pro finální volbu, ve které je nyní jediným zástupcem zemí EU (protikandidátem C. Malmström bude bývalý australský ministr financí M. Cormann).

Pokud jde o Sdělení k prověrce obchodní politiky, jedním z jeho cílů bylo také naplnit definici otevřené strategické autonomie – prozatím spíše volněji vymezenou, konkrétním obsahem. Dle Komise zdůrazňuje otevřená strategická autonomie „schopnost EU samostatně se rozhodovat a ovlivňovat globální dění skrze leadership a jednání, při současném sledování vlastních strategických zájmů a hodnot“. Jde tedy o obchodní politiku otevřenou mezinárodní spolupráci a obchodu, zároveň také chránící své občany a firmy před nadměrnou závislostí či neférovými praktikami třetích zemí. Koncept zahrnuje několik klíčových, vzájemně propojených principů: otevřenost a angažovanost EU, posílení její odolnosti a konkurenceschopnosti, udržitelnost a férovost jejích aktivit, stejně jako asertivitu a spolupráci založenou na pravidlech. Nejde tedy o hierarchickou strukturu či model, ale spíše dosažení rovnováhy všech principů a kombinaci vnitřní i vnější akce, resp. politik EU.

Na základě 3 hlavních cílů představuje Komise 6 konkrétních oblastí, na které se v rámci svého mandátu zaměří:

1) Reforma Světové obchodní organizace je detailněji rozvedena v rámci samostatné přílohy Sdělení, která představuje návrh sekvencování či etapizace reformy, a to na cíle vyžadující zvýšené úsilí již před konáním 12. ministerské konference WTO v závěru roku 2021, a těmi, jejichž splnění je možné vidět v delším časovém horizontu.

2) Podpora zelené tranzice a odpovědných a udržitelných hodnotových řetězců, kde Komise nastiňuje např. posílení závazků kapitol věnovaných obchodu a udržitelnému rozvoji v rámci dohod o volném obchodu (FTAs) a posílení jejich vymahatelnosti, návrh uhlíkového vyrovnání na hranicích či prozatím nejasný návrh kapitoly k udržitelným potravinovým systémům.

3) Podpora digitální tranzice a obchodu ve službách.

4) Posílení regulatorního dopadu EU.

5) Posílení partnerství EU se zeměmi politiky sousedství a s Afrikou, přičemž strategický význam je přikládán zejména zemím Jižního sousedství s možností budování „strategické vzájemné závislosti“ a možné budoucí mezikontinentální FTA s Africkou.

6) Posílení implementace a vymáhání obchodních dohod a zajištění rovných podmínek. Představena je široká škála aktivit zaměřených na diverzifikaci sítě obchodních dohod, lepší vymáhání závazků v oblasti přístupu na trh i v oblasti udržitelného rozvoje a rovněž některé nové nástroje, které by měly vést k ochraně obchodních zájmů EU a lepšímu vymáhání jejích práv.

Svébytným, horizontálním cílem Sdělení je pak posílení dialogu s občanskou společností a zvýšení analytického úsilí Komise, primárně ve formě ex-post dopadových studií udržitelnosti FTAs.

Autor: Eliška Drnovská

Sdílet tento příspěvek