24.06.2021
Euroskop.cz, ČTK
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou na nadcházejícím summitu v Bruselu hledat způsob, jak v době slábnoucí pandemie otevřít hranice pro cestování a zároveň zajistit, aby do Evropy neproudilo nežádoucí množství migrantů. Po více než roce věnovaném především boji proti covidu-19 budou právě rostoucí počty běženců a snaha o pokračování migrační dohody s Tureckem opět zásadním tématem dvoudenního jednání lídrů. Vedle toho se summit, který bude posledním pro odcházející německou kancléřku Angelu Merkelovou, bude zabývat také vyhlídkami na zotavení ekonomik po pandemické krizi či napjatými vztahy s Ruskem.
Většina unijních zemí sice s ohledem na pokračující očkování a příznivý vývoj pandemie pokračuje v rušení restrikcí, lídři se však zvláště vzhledem k šíření indické mutace viru chystají vyzvat k ostražitému přístupu. Opatrnost by se podle návrhu závěrů summitu měla týkat i covidových certifikátů, které mají od příštího týdne lidem usnadnit cestování přes hranice. Členské státy, které budou osvědčení povinně uznávat, mají podle lídrů zajistit obnovení volného pohybu osob „až to zdravotní situace dovolí“. Pravidla takzvaných covidových pasů umožňují zavádět pro jejich majitele dodatečné podmínky například v podobě karantén, pokud země usoudí, že se v některé oblasti vývoj nákazy zhoršil.
Itálie, Španělsko, Řecko a Malta usilují o větší solidaritu
Větší debatu než o covidu očekávají diplomaté o tématu migrace, ačkoli se summit patrně vyhne nejspornější otázce přerozdělování migrantů či zařizování jejich návratů. Zvláště jihoevropské země znepokojují aktuální unijní statistiky, podle nichž po delším období klidu způsobeném pandemickým uzavřením hranic stoupá počet migrantů nelegálně mířících do Evropy, zejména přes centrální Středomoří, ale i dalšími obvyklými cestami. „Naším zájmem zůstává předcházet ztrátám na životech a snížit tlak na hranice EU,“ uvedl včera v tradičním dopise lídrům předsedající summitu Charles Michel.
Státy jako Itálie, Španělsko, Řecko či Malta usilují o větší solidaritu ostatních členských zemí v péči o běžence, kteří přicházejí do EU přes jejich území. Většina států východního křídla EU včetně Česka však opakuje, že se chce zaměřit na zlepšení ostrahy vnějších hranic a na spolupráci se zeměmi, odkud migranti pocházejí, což může žadatele o azyl od cesty do Evropy odradit. Lídři se podle návrhu závěrů summitu chystají podpořit posílení spolupráce s těmito státy, na kterou chtějí vyčlenit řádově miliardy eur. Zvláštní důraz kladou šéfové států na naplňování dřívější dohody s Tureckem, v jejímž rámci hodlají podle diplomatů Ankaře poskytnout do roku 2024 dalších 3,5 miliardy eur (89 miliard korun).
Projednávání mezinárodních vztahů
Vztahy s osmdesátimilionovou zemí v těsném sousedství unie budou dalším ze summitových témat. Lídři by měli navázat na březnové rozhodnutí o posílení celní unie s Tureckem a vyzvat k dalšímu pokračování jeho příprav. Podmínkou je z pohledu EU zachování současné situace ve východním Středomoří, odkud se letos po dlouhodobém napětí mezi Tureckem na jedné a Řeckem a Kyprem na druhé straně stáhly turecké průzkumné lodě. Šéfové vlád hodlají zdůraznit, že vedle klidu v této oblasti a na rozděleném Kypru je pro ně důležitá i otázka lidských práv v Turecku, a chtějí pokračovat v dialogu, jenž však dosud k zásadním výsledkům nevedl.
Stejně jako na květnovém mimořádném jednání se lídři unijních zemí i tentokrát dostanou ke vztahům s Ruskem. Summit v květnu pověřil šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella vypracováním analýzy a doporučení k dalšímu společnému postupu vůči Moskvě. Podle Borrellova návrhu by evropský blok měl systematičtěji a koordinovaněji čelit ruským hrozbám a nepřátelským akcím a připravit se na nové útoky. Zároveň si však nezavírat dveře ke spolupráci v oblastech společného zájmu. Německo a Francie dnes do společných závěrů summitu navrhly zmínku o uspořádání vrcholné schůzky lídrů EU s ruským vůdcem Vladimirem Putinem po sedmi letech. Podle diplomatů však návrh nemá jednoznačnou podporu a bude se o něm ještě diskutovat.
Druhý den summitu bude věnován zotavení unijních ekonomik z covidové krize a dalším vyhlídkám eurozóny. Ještě před začátkem čtvrteční části summitu čeká představitele unijních zemí diskuse s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem.
Autor: Euroskop.cz
