Portugalské předsednictví namířilo EU na cestu z pandemické krize

01.07.2021
Euroskop, ČTK

Ve znamení snahy nasměrovat Evropskou unii na cestu z pandemie nemoci covid-19 se neslo portugalské předsednictví, které ve středu po půl roce skončilo. Diplomaté se shodují, že Lisabon významně přispěl například k rychlému zavedení covidových cestovních certifikátů či spuštění mimořádného fondu obnovy. Naproti tomu některá dlouhodobě sporná témata jako je migrace či rozšíření EU zůstala v uplynulých šesti „portugalských“ měsících bez zásadního posunu.

Po dvou „virtuálních“ předsednictvích, která v loňském roce až na výjimky prostřednictvím videokonferencí vedlo Chorvatsko a Německo, se za portugalského vedení v posledních třech měsících vrátila osobní jednání unijních lídrů a ministrů. To byla podle portugalského velvyslance při EU Pedra Lourtieho velká výhoda, která jeho zemi pomohla dosáhnout kompromisy v několika důležitých vyjednáváních.

Portugalsko v květnu dovedlo unijní země k nebývale rychlé shodě s Evropským parlamentem na podmínkách takzvaných covidových pasů, jejichž držitele budou členské státy od čtvrtka povinně vpouštět na své území. Státy si přitom přes odpor europoslanců prosadily možnost zavedení dodatečných podmínek jako jsou karantény, pokud by se situace s šířením koronaviru zhoršila.

Otevření krizového fondu

Portugalští ministři i diplomaté rovněž přispěli k tomu, že unijní státy učinily všechny potřebné kroky k otevření bezprecedentního pokrizového fondu s „palebnou silou“ 750 miliard eur (okolo 19 bilionů korun). Portugalsko v dubnu jako první země předložila Evropské komisi svůj národní plán obnovy a Lisabon doufá, že bude v první skupině strategií, jejichž schválení ministry financí se očekává v polovině července.

„Byli jsme schopni schválit záruky za společnou půjčku, díky čemuž jsou podmínky výrazně výhodnější, než kdybychom si půjčovali každý stát sám,“ prohlásil portugalský premiér António Costa. Jeho zemi se podle něj podařilo naplnit předsednické priority: aby pokrizové oživení počítalo s ekologickými a digitálními prioritami a bylo sociálně spravedlivé, například podporovalo vznik nových pracovních míst.

Klimatické cíle

Klimatické cíle se odrazily ve dvou zásadních kompromisech, k nimž Portugalsko dovedlo členské státy. Prvním z nich jsou nová pravidla rozdělování zemědělských dotací do roku 2027, druhým takzvaný klimatický zákon stanovující nové emisní cíle k roku 2030.

„Vzhledem ke složitým okolnostem si portugalské předsednictví vedlo velice dobře. Byli efektivní, profesionální a rozhodně úspěšnější než jejich fotbalový tým na mistrovství Evropy,“ citoval list Financial Times jednoho z unijních diplomatů, který narážel na neúspěch portugalské reprezentace v osmifinálovém zápase proti Belgii.

Na řadě je Slovinsko

Nadcházející slovinské předsednictví však dnes od Portugalska přebere několik stále nedořešených problémů. Mimo jiné se bude pokoušet posunout kupředu zablokovaná jednání o rozšíření evropského bloku o země západního Balkánu, na které nemají unijní státy zcela jednotný pohled a které bude jednou ze slovinských priorit. Téměř rok od dalšího návrhu nové migrační a azylové politiky také členské země nesblížily své názory na zásadní body reformy v otázce, kterou se unie marně snaží vyřešit již od migrační krize v roce 2015.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek