Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Slavkovský formát – prohloubení regionální spolupráce ve střední Evropě

Úřad vlády ČR, 06.09.2021
Slavkovský formát

V úterý 7. září se v jihomoravské Lednici sejdou premiéři Česka, Rakouska a Slovenska na jednání v tzv. Slavkovském formátu (S3), na kterém se budou věnovat především sdílením zkušeností v boji proti pandemii covidu-19, možnostem socioekonomického oživení a předcházení bezpečnostním rizikům plynoucím z afghánské krize. Jedná se o jednu z prvních akcí českého předsednictví v tomto formátu, které 1. července přebralo štafetu od Rakouska.

Jak Slavkov funguje?

Slavkovský formát spolupráce vznikl na základě iniciativy předsedů vlád Česka, Rakouska a Slovenska v lednu 2015 coby přirozený doplněk sousedských vztahů ve střední Evropě, a přestože v průběhu své existence někdy zůstával ve stínu známějšího Visegrádu či tzv. Strategického dialogu s Německem i nadále mezi základní pilíře regionální spolupráce ČR se sousedy. Vedle původní Slavkovské deklarace se spolupráce realizuje na základě tzv. pracovního plánu pro každý kalendářní rok, jenž je po konzultacích s příslušnými resorty formálně schvalován národními koordinátory. Českým koordinátorem je náměstek pro řízení sekce evropské ministerstva zahraničních věcí Aleš Chmelař. Předsednictví ve skupině je obdobně jako v případě Visegrádské spolupráce roční (vždy od července do června), a to za účelem přirozené identifikace každého nového předsednictví s běžícím pracovním plánem. Slavkov podobně jako Visegrád nezřizuje žádné stálé nadnárodní instituce nebo orgány, aby byla spolupráce co nejefektivnější a zároveň plně v rukách jednotlivých účastnických zemí.

Jednání na nejvyšší úrovni

Na úrovni premiérů došlo doposud k pěti setkáním, z nichž poslední se uskutečnilo v září 2020 ve Vídni. Předsedové vlád na něm diskutovali zejména o pandemii covidu-19, brexitu, migraci a přípravách Evropské rady. Setkání v srpnu 2017 se ve formátu S3+Francie účastnil i prezident Macron.

 

Ilustrační foto. Zdroj: Vláda ČR

 

Dosavadní výsledky spolupráce

Mezi klíčové oblasti, kde účastnické země úzce koordinují své postoje, patří vedle koordinace opatření v boji s pandemií covid-19 také otázka migrace a bezpečnosti, téma mezinárodní konkurenceschopnosti ekonomiky EU a rovněž výstavba a rozvoj infrastruktury. Společnou prioritou všech tří zemí je také téma stabilizace a integrace západního Balkánu, kdy se rozhodně staví za nutnost rozšíření EU do tohoto regionu.

Mezi další oblasti definované v pracovním plánu pro tento rok patří digitální transformace, mezinárodní právo a rozvojová spolupráce.

Země S3 jsou velmi aktivní např. v oblasti rozvojové spolupráce. V Gruzii v letech 2020-2023 probíhá projekt „Udržitelný rozvoj horského regionu Aragvi a jeho komunit“, který je plně v gesci České rozvojové agentury (ČRA). Rakousko se podílí finanční kontribucí pro ČRA ve výši 700 tis. EUR. Na konci roku 2019 se připojila také Slovenská rozvojová agentura, která ve stejném regionu zahájila implementaci vlastního komplementárního projektu, který je zaměřen na odpadové hospodářství.

Rakouské „covidové“ předsednictví

Vzhledem k přetrvávajícím restrikcím proběhla v loňském roce většina jednání formou videokonference. Takto se sešli experti věnující se železniční dopravě nebo energetice, kteří se na svém jednání věnovali problematice dekarbonizace a energetické bezpečnosti. Uskutečnilo se hned několik jednání národních koordinátorů k aktuálním zahraničněpolitickým tématům a 4 videokonference ministrů zahraničních věcí, kteří např. v březnu diskutovali s portugalským ministrem zahraničních věcí Augustem Santosem Silvou o aktuálních výzvách portugalského předsednictví v Radě EU. Na konci června se v rakouském Polysdorfu uskutečnila konference k digitální transformaci, které se zúčastnili také ministři zahraničních věcí, kteří zde podepsali tzv. Polysdorfskou deklaraci k otázkám digitálního humanismu.

Výhled do budoucna

Pandemie covidu-19 naplno ukázala důležitost úzké regionální spolupráce. Formát S3 do budoucna nabízí prostor pro řešení důležitých přeshraničních i evropských témat,  české předsednictví má proto v plánu organizovat pravidelná setkání jak na politické, tak na expertní úrovni. Slavkov by také mohl být vhodnou platformou pro diskuzi s dalšími partnery v tzv. formátu Slavkov+. O spolupráci jeví explicitní zájem např. Slovinsko s Chorvatskem. Vzhledem k blížícímu se francouzskému i českému předsednictví v Radě EU se nabízí také další rozvoj spolupráce s Francií.

Autor: Robert Franěk