Itálie bere plán obnovy jako příležitost se posunout dál, říká velvyslankyně

13.01.2022
Euroskop, ČTK

Mezi hlavními cíli italské vlády v loňském roce bylo připravit zemi na čerpání prostředků z evropského plánu obnovy, který země vnímá jako svou historickou příležitost. V rozhovoru s ČTK to řekla česká velvyslankyně v Římě Hana Hubáčková, která je v Praze na poradě českých ambasadorů působících v evropských zemích. Praha a Řím jsou podle ní schopné najít společné argumenty i v tématech, ve kterých mají odlišné pozice, například v migraci.

„Itálii bereme jako velice silného partnera,“ uvedla diplomatka.

Italská politika byla v loňském roce ve znamení nového premiéra Maria Draghiho. Ten je respektovanou osobou na mezinárodním poli a během bezmála roku své vlády podle Hubáčkové prokázal schopnosti i v domácí politice. Server Politico Draghiho označil za nejvýznamnější osobu v Evropské unii a britský magazín The Economist, který byl k italské politice velmi kritický, prohlásil Itálii za zemí roku právě kvůli vládní změně.

„Ukazuje se, že (Draghi) je i velmi schopným manažerem na domácí politické scéně. V loňském roce se mu podařilo ustavit velmi stabilní vládu,“ uvedla Hubáčková. Podle ní si vláda, která se opírá o velmi širokou koalici, počíná efektivně.

Další významná politická událost čeká Itálii na konci ledna. Od 24. ledna zákonodárci a zástupci regionů začínají volit nového prezidenta republiky. Italským specifikem je, že neexistují oficiální kandidáti, kteří by vedli otevřenou předvolební kampaň. „I ti, o kterých se v současnosti spekuluje, se k vlastní kandidatuře nevyjadřují, protože existuje určitý respekt k tomu, že volba je výsostně politickým rozhodnutím,“ řekla velvyslankyně. Mezi nejčastěji skloňovanými jmény je právě i Draghi.

Poslední dva roky také Itálii poznamenala pandemie covidu-19. V první vlně zemi velmi postihla a vláda tehdy vyhlásila velmi tvrdou pětapadesátidenní uzávěru. V posledních měsících pak země sází na očkování a používání covidových pasů. K vládním omezením většina Italů přistupuje spořádaně. „Když přijdete do samoobsluhy v Itálii, tak téměř nenarazíte na někoho, kdo by neměl nasazenou roušku, nebo ji měl nasazenou špatně,“ řekla velvyslankyně.

Itálie patřila mnoho let k zemím, kde obyvatelstvo nejvíce podporovalo evropskou integraci, vztah k Evropské unii ale ochladl po roce 2008 v souvislosti s finanční krizí. Podle Hubáčkové v poslední době nastala „poměrně podstatná změna názorů“, která souvisí i s postojem EU během pandemie. Spolu s Francií pak Řím prosazuje mírnější rozpočtová pravidla i po pandemii, což zřejmě bude významným tématem českého předsednictví EU.

Podle Hubáčkové Česká republika a Itálie sdílí obecný zájem na prosperitě a stabilitě Evropské unie. „Stejně jako České republice tak i Itálii velmi záleží na tom, jak funguje vnitřní trh. Jsme země, které jsou poměrně hodně otevřené ekonomicky,“ uvedla velvyslankyně v Římě. Silné jsou i bilaterální ekonomické vztahy. Podle Českého statistického úřadu objem zahraničního obchodu od ledna do listopadu 2021 dosáhl 13,7 miliard eur (zhruba 352 miliard korun), skoro o pětinu více než ve stejném období roku 2020.

Část italského tisku vyčítá České republice odmítavý postoj k povinnému přerozdělování uprchlíků mezi unijními státy. Podle něj Praha neprojevila s Itálií a dalšími zeměmi na jihu Evropy dostatečnou solidaritu. Hubáčková míní, že obě země se shodnou na tom, že je nutné pracovat s třetími zeměmi či ve snaze převést nelegální migrace na legální.

„I když zvenku to možná vypadá, že panuje neshoda nad migračním tématem, tak když se podíváte pod povrch, tak zjistíte, že v mnoha aspektech managementu migrace se docela shodneme,“ uvedla velvyslankyně. „My jsme vždy říkali, že Česká republika je ochotna solidárně přispívat k tomu, aby se migrace zvládla tak, jak se zvládnout má,“ dodala Hubáčková.

Velvyslankyně působí v Římě od roku 2015, což je na diplomata dlouhá doba. Kdy se uskuteční výměna na velvyslaneckém postu v Itálii ale komentovat nechtěla. V loňském roce česká média psala, že do Říma míří bývalý ministr zahraničí Jan Kohout.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek