16.02.2006
Finsko se rozhodlo od května otevřít pracovní trh novým členským zemím unie – včetně Česka. Stejně jako Irsko, které tak učinilo předloni, mají obě země společné především dvě věci.
Finský i irský úspěch: vzdělávání
Každý rok vzdělání navíc se přitom zásadně odrazí v ekonomickém růstu, uvádí studie OECD.
Není to přitom tak dávno, kdy Dublin i Helsinky trpěly depresívním koktejlem vysoké inflace i nezaměstnanosti, chabého růstu, vysokých daní i zadluženosti.
Na Finsku se podepsal rozpad sovětského bloku, Irsku chvíli trvalo, než stihlo zužitkovat výhody členství v Evropské unii.
Obě země se ale následně propracovaly k liberálním ekonomikám, které jim Evropa záviděla.
„Jednou ze zásadních věcí, která pomáhala Irsku, byla vysoce vzdělaná pracovní síla,“ řekl agentuře Reuters Fraser Logue, prezident americké obchodní komory v Dublinu.
„Z univerzit vycházeli klíčoví odborníci pro počítačové a farmaceutické firmy,“ napsal týdeník Economist.
To pomohlo zemi přitáhnout atraktivní investice. V Dublinu si podávaly ruce firmy, jako jsou třeba internetoví obři Yahoo! a Google. „Investice do vzdělání byly vedle podnikatelsky přitažlivého prostředí a nízkých daní hlavním lákadlem,“ míní Logue.
Ve Finsku vše probíhalo trochu odlišně – v závislosti na tom, že jeho high-tech ekonomiku táhla především jedna významná firma – Nokia. Výsledek ale nebyl příliš odlišný.
Pekka Yla-Antilla z Výzkumného ústavu finské ekonomiky soudí, že vládní politika, která podporovala masívní investice do vzdělávání, byla jedním z klíčů pozdějšího úspěchu. „Není pochyb o tom, že kvalitní školy jsou jedním z hlavních vysvětlení skutečnosti, že ve Finsku rostla ekonomika od poloviny 90. let rychleji, než činil celoevropský průměr,“ uvedl Yla-Antilla.
Tento rok by měla růst finská ekonomika tempem 3,2 procenta, Irsko by mělo dosáhnout 4,75 procenta. Průměr eurozóny bude přitom zhruba poloviční.
Příklad Německa přitom naznačuje, že nepomohou jen roky strávené studenty v přednáškových sálech. Němci studují déle než Irové či Finové, na povzbudivé výsledky ekonomiky už ale jen vzpomínají.
Po loňském přešlapování by teprve letos po letech stagnace mohl růst překročit jedno procento. Bez práce zůstává pět miliónů Němců, největší evropská ekonomika přesto postrádá kvalifikované síly v některých oborech.
Ani investice do vzdělání nejsou úplně zásadní: obě země se v rámci OECD pohybují okolo průměru. Mnohem důležitější je správné nasměrování peněz. Investice směřují do perspektivních oborů, ve kterých se předpokládá poptávka po kvalifikované pracovní síle.
Tomu také odpovídá vysoce pružný vzdělávací systém. „Jsme zemí, která se nejvíce ve světovém měřítku specializuje na informační a komunikační technologie,“ míní Yla-Attila.
