17.03.2006
Nově zaváděnou „smlouvu prvního zaměstnání“, známou ve Francii pod zkratkou CPE, se snaží premiér propagovat u veřejnosti jako zbraň proti nezaměstnanosti mládeže.
V uplynulých dnech toho Thomas Louveau příliš nenaspal. Společně s dalšími studenty již druhý týden protestuje proti chystanému zákonu premiéra Dominiquea de Villepina.
Dnes má osmnáctiletý student historie službu u informačního pultíku v budově univerzity v ulici Rue Jussieu. Se zarudlýma očima dřepí za nízkým stolkem, zabalen do šály a s papírovým šálkem kávy, který jej má alespoň trochu zahřát. Vedle vchodu do univerzity, který je zabarikádován stoly a lavicemi, se Louveau snaží další studenty přesvědčit o účasti na velké odpolední demonstraci. „Budeme tu tak dlouho, dokud de Villepin zákon nestáhne,“ říká odhodlaně.
Nově zaváděnou „smlouvu prvního zaměstnání“, známou ve Francii pod zkratkou CPE, se snaží premiér propagovat u veřejnosti jako zbraň proti nezaměstnanosti mládeže. Zákon počítá s vytvořením nové pracovní smlouvy při prvním zaměstnání, kdy je zkušební lhůta pro lidi mladší 26 let rozšířena na dva roky.
Podle studentů ale zákon spíše než větší spravedlnost vyvolává nejistotu. Výhledy, že během dvouleté zkušební lhůty mohou být kdykoliv bez udání důvodu propuštěni, považují za „institucionalizaci strachu z práce“, jak říká jeden z nich.
Spor o reformu se tak nyní stává zatěžkávací zkouškou pro samotného premiéra.
V těchto dnech protesty dosahují vrcholu. Včera v Paříži do ulic vyšlo několik tisíc lidí a na sobotu odbory vyzvaly k obrovským demonstracím po celé zemi. Jak napsal deník Le Parisien, premiér hraje „o vše“. To dokazuje i fakt, že jej v průzkumech veřejného mínění, co se týče popularity, předhonil dokonce i prezident Jacques Chirac. Původně přitom všechno bylo plánováno jinak. Prezident Villepina již několik let protežuje a usiluje o to, aby ho v příštím roce v prezidentské funkci vystřídal.
Nyní mu hrozí předčasný konec kariéry, a o případné ucházení se o prezidentskou funkci v těchto dnech raději ani nemluví. „Jediné východisko by bylo, zákon zachovat, i když s velkými změnami. Všechno ostatní by znamenalo ústupek. To si nemůže dovolit,“ míní Roland Cayrol, šéf institutu pro veřejný výzkum CSA.
O sporné reformě rozhodl Villepin počátkem roku sice sám, nyní se ale snaží dokázat, že jej podporují i jiní. Ve středu večer proto na mimořádné jednání o této problematice museli přijít všichni ministři. Vláda se zatím sice zdá být jednotná, oporou premiéra Villepina ale musí být především Chirac. V úterý tak dokonce učinil i ze zahraničí, na německo-francouzském setkání v Berlíně. Ve středu pak na domácí půdě vyzval k dialogu. Jeho přání ale studenti a odboráři vyhovět nechtějí. Zastávají názor, že když se jich nikdo na jejich názor neptal při tvorbě zákona, nemusí tak činit ani při jeho nápravě.
Louveau a jeho spolužáci jsou proto přesvědčeni, že se jim podaří dosáhnout stažení reformy. „Koneckonců vždy, když mladí vyjdou do ulic, vláda ustoupí,“ míní 20letá studentka biologie Clara Croceová.
