25.04.2007
Pokud německá kancléřka Angela Merkelová doufala, že po prvním kole prezidentských voleb ve Francii bude mít jasněji, jak dál postupovat v zachraňování evropské ústavy, čekalo ji zklamání.
/Od našeho zpravodaje/
Šance obou úspěšných kandidátů, Nicolase Sarkozyho a Ségolene Royalové, jsou v zásadě vyrovnané. Jejich postoj k evropské ústavě by přitom nemohl být odlišnější. Proto na druhé kolo prezidentských voleb, které se koná 6. května, čeká napjatě celá unie. Jeho výsledek přímo ovlivní osud evropské ústavy a tím i budoucnost celé Evropy.
Je zřejmé, že Berlín i Brusel drží palce Sarkozymu. Jeho názor na euroústavu je podobný postoji Merkelové – chce zachovat podstatu textu a prosadit jej bez referenda. Oba státníci, kteří se znají od počátku 90. let, spolu konzultují postup ohledně euroústavy už od loňského léta.
Komu drží palce Merkelová
„Pokud vyhraje Sarkozy, Berlín si hodně oddechne,“ říká Antonio Missiroli, hlavní analytik bruselského Střediska evropské politiky. „Otevře to dveře dohodě o euroústavě, které chce Merkelová dosáhnout na červnovém summitu.“
Naopak vítězství Royalové dohodu nejspíš zhatí. To by znamenalo i neúspěch německého předsednictví, pro které je záchrana euroústavy jednou z priorit.
Royalová v neděli večer zopakovala, že ústava má obsahovat i sociální chartu, že by ji měl projednat nový konvent, a že výsledný text znovu předloží Francouzům v referendu.
Přes nejistotu ohledně příštího francouzského prezidenta stupňuje Merkelová snahy o to, aby si naklonila odpůrce euroústavy, včetně Česka, Polska a Británie. Zároveň musí uklidňovat 18 zemí unie, které původní text schválily, že v ústupcích nezajde příliš daleko.
Vládám zemí EU prý rozeslala dopis, podle něhož udělá v dokumentu jen mírné změny, aby uspokojila kritiky.
„Hlavní snahou bude omezit změny na takové, jež jsou bezpodmínečně nutné k dosažení celkové dohody a zajištění ratifikace ve všech členských zemích,“ citovala z dopisu britská média.
Češi přijedou v pátek
Dnes Němci zahájí další kolo jednání se zmocněnci členských zemí, v němž poprvé půjde o konkrétní postoje ke sporným bodům ústavy. Čeští zástupci Jan Zahradil a Jiří Šedivý se chystají do Berlína v pátek. Česká vláda schválila stanovisko k euroústavě před několika týdny, detailní postoj chce schválit příští středu.
Včera do Berlína přijel britský premiér Tony Blair, který má dnes pokračovat do Varšavy. Blair minulý týden prohlásil, že dokument by neměl být ústavou, ale jen řadovou smlouvou, která zefektivní fungování unie. O víkendu pak dodal, že o takové smlouvě nevyhlásí britská vláda referendum.
Ještě důležitější bylo prohlášení, že jeho očekávaný nástupce Gordon Brown tuto pozici nezmění.
Polské veto
Napjatě se také čeká na to, zda Polsko vytrvá v odporu k navrhovanému hlasovacímu systému, kterým by po schválení textu měli rozhodovat ministři nebo šéfové vlád členských států unie. Podle původní ústavy by s návrhem zákona muselo souhlasit 55 procent členů EU, které představují 65 procent obyvatel unie.
Polsku ale vadí, že by tak přišlo o moc, zatímco Německo by si výrazně polepšilo. Proto navrhuje tzv. Penrosovu metodu, ve které se váha každé země odvíjí od druhé odmocniny počtu jejích obyvatel.
„Většina zemí EU by s tím souhlasila. Němci se budou muset rozhodnout, zda přijít o část vlivu, nebo riskovat, že Poláci celou ústavu zablokují,“ říká Missiroli.
Postoje odpůrců ústavy se navíc stále více sjednocují. To platí i pro Česko. Vicepremiér Alexandr Vondra tento týden našel blízkého spojence v nizozemském státním tajemníkovi pro evropské záležitosti Fransi Timmermansovi. Na společném postoji se Nizozemci shodli před týdnem i s Brity a včera jim dali za pravdu i Švédové.
Autor: Radek Honzák
