15.02.2016
Alžběta Kuchařová, Úřad vlády
V pondělí 15. února 2016 uplyne čtvrt století od vzniku Visegrádské skupiny (V4). Výročí si země V4 připomenou na mimořádném summitu v Praze, jehož se zúčastní také bulharský premiér a makedonský prezident a jehož hlavním tématem je migrace a ochrana schengenských hranic.
Visegrádská skupina (označuje se také zkratkou V4 nebo jako visegrádská spolupráce) je důležitou platformou pro regionální spolupráci regionu střední Evropy. Vznikla jako tzv. Visegrádská trojka 15. února 1991 na setkání prezidenta ČSFR Václava Havla, polského prezidenta Lecha Walęsy a maďarského premiéra Józsefa Antala v maďarském Visegrádu, a to podpisem „Deklarace mezi Českou a Slovenskou federativní republikou, Polskou republikou a Maďarskou republikou na cestě evropské integrace“. Mezi hlavní faktory vzniku V4 jsou řazeny snaha o likvidaci pozůstatků komunistického bloku ve střední Evropě a o překonání historických animozit mezi zeměmi střední Evropy a přesvědčení, že společným úsilím bude jednodušší úspěšně provést společenskou transformaci a začlenit se do evropské integrace. Roli hrála také ideová blízkost tehdejších politických elit.
Nejvýznamnější úlohu visegrádská spolupráce sehrála v prvních letech své existence při jednání o členství v EU a NATO. Vstupem všech čtyř zemí Visegrádské skupiny do obou organizací byl naplněn hlavní cíl deklarace z roku 1991. Budoucí směřování V4 bylo proto zakotveno v nových dokumentech, které byly přijaty během českého předsednictví v roce 2004 v Kroměříži. Vedle zahraničněpolitických aktivit se V4 zaměřila na rozvoj spolupráce v oblastech kultury, vzdělávání, posilování občanské společnosti, rozvoje dopravní infrastruktury či ochrany životního prostředí.
Pro ČR je Visegrádská skupina základní platformou pro regionální spolupráci ve střední Evropě. Jejím hlavním cílem by podle zahraničněpolitické koncepce ČR mělo být budování důvěry mezi státními i nestátními aktéry a její vnitřní koheze, zvyšování jejího vlivu v rámci EU, NATO i dalších mezinárodních organizací a při prosazování sdílených priorit v zahraničněpolitických i dalších sektorových otázkách. ČR hodlá formát V4 využívat i pro spolupráci s dalšími geograficky blízkými nebo věcně spřízněnými státy, se zeměmi západního Balkánu a Východního partnerství.
Od 1. července 2015 je ČR předsednickou zemí V4. Jedná se již o šesté předsednictví samostatné ČR. Jeho mottem je „V4 Trust“, což poukazuje na vzájemnou důvěru, která má podle ČR být základem spolupráce. Tematickými prioritami ročního předsednictví jsou vnitřní soudržnost, energetika, evropská politika sousedství a rozšiřování EU, bezpečnost a obranná politika, aktivní naplňování principu solidarity v EU, digitální agenda a boj proti daňovým podvodům a únikům.
U příležitosti konání mimořádného summitu V4, Bulharska a Makedonie v Praze 15. února 2016 představil premiér Bohuslav Sobotka svůj pohled na roli Visegrádské skupiny v článku pro deník Právo. V4 je podle něj v rámci Evropy respektovanou značkou, podařilo se jí získat si pozornost a respekt partnerů, a představuje tak hlas, se kterým je potřeba počítat. K oblastem, v nichž mají země V4 podobné názory a zájmy, lze zařadit energetickou bezpečnost EU, skloubení účinné klimatické politiky s podporou konkurenceschopnosti evropského průmyslu nebo efektivní fungování politiky soudržnosti EU. Intenzivně spolupracuje V4 také v oblasti obrany a bezpečnosti a v oblasti rozvojové spolupráce se zeměmi Východního partnerství a regionu západního Balkánu. Premiér Sobotka poukázal i na to, že bude vždy existovat řada otázek, v nichž se budou názory zemí V4 rozcházet. Hlavní vizí visegrádské spolupráce podle něj do budoucna musí zůstat zapojení se do budování sjednocené Evropy založené na myšlenkách svobody, demokracie a práva.
Autor: Alžběta Kuchařová, Úřad vlády
