Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

V4 a Rakousko se na summitu v Praze neshodly v otázce jádra

Euroskop, čtk, 17.01.2020

Státy visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a Rakousko si na včerejším premiérském summitu v Praze potvrdily shodu mimo jiné v otázce migrace, zásadně se ale rozcházejí v pohledu na energetickou budoucnost Evropy. Rakousko je proti jaderné energetice a odmítá, aby na její rozvoj směřovaly unijní peníze určené pro regiony závislé na uhlí. ČR, Slovensko a Maďarsko naopak chtějí posilovat význam jádra ve svém energetickém mixu. Premiér Andrej Babiš summit využil i k bilaterální schůzce s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem, za hlavní problém vztahů pak označil chybějící dálniční spojení.

Rozdíly ve vnímání jaderné energetiky

Kurz v Praze zdůraznil, že považuje za správný přechod od uhlí k ekologičtějším způsobům získávání energie. "Pro Rakousko je důležité, aby se (z fondu) nepodporovala jaderná energie, ale obnovitelné zdroje," uvedl. Opačnou variantu by vnímal jako nesprávnou cestu. Česká vláda naopak počítá s tím, že od roku 2029 do roku 2036 vybuduje nový blok jaderné elektrárny v Dukovanech, s dalším novým blokem počítá zatím bez přesného časového určení v Temelíně. Slovenský premiér Peter Pellegrini včera zase hájil dostavbu elektrárny v Mochovcích.

Podle diplomatických zdrojů ČTK má být výrazně největším příjemcem z fondu Evropské komise Polsko. Z celkových 7,5 miliardy eur (190 miliard Kč) získá Varšava dvě miliardy. ČR bude mít po Německu a Rumunsku čtvrtý největší podíl 581 milionů eur (14,6 miliardy Kč). Babiš včera uvedl, že by byl raději, kdyby částka byla vyšší. "Ale i těch 14,6 miliardy jsou peníze, které našim regionům pomůžou," konstatoval.

 

Migrace, ochrana vnějších hranic a obchodní spolupráce

Rozdíly ve vnímání jaderné energetiky ale podle Babiše a Kurze neznamenají pro vzájemné vztahy překážku. Země naopak spojuje pohled na problematiku migrace, ochrany vnějších hranic či obchodní spolupráce. Kurz po bilaterálním jednání ocenil zejména obchodní spolupráci, vztahy by chtěl zintenzivnit. Podle Českého statistického úřadu je saldo obchodní bilance s Rakouskem z pohledu ČR dlouhodobě pozitivní. V roce 2018 dosáhlo přibližně na 76 miliard korun (vývoz 192 miliard a dovoz 116 miliard).


Dálniční propojení ČR a Rakouska

Babiš ocenil, že Kurz si Prahu vybral za cíl první návštěvy po opětovném jmenování do funkce. Za nejdůležitější věc pro prohloubení vztahů považuje Babiš vybudování dálničního propojení obou zemí. Očekává, že dřív než spojení Brna s Vídní bude dokončeno propojení Prahy s Lincem. Dálnice D3 by podle něj měla vést na rakouské hranice v roce 2024. Ředitelství silnic a dálnic na svých webových stránkách očekává vybudování tohoto úseku v roce 2025.

 

Migrace

Debata premiérů V4 a Rakouska se včera dopoledne týkala i migrace, kde se podle Babiše všechny země shodly na tom, že řešením nejsou kvóty na přerozdělování migrantů. Politici se zabývali i víceletým finančním rámcem EU na roky 2021 až 2027, obchodními vztahy, budoucností EU a jejím rozšiřováním. Babiš vyjádřil přání, aby se unie přihlásila ke svým slibům a zahájila přístupové rozhovory se Severní Makedonií.

Premiéři se včera dopoledne sešli v pražském Národním muzeu. U budovy před společným jednáním položili růže u památníku Jana Palacha a Jana Zajíce v místech, kde se dvacetiletý Palach polil benzinem a zapálil. Palach svým činem přesně před 51 lety protestoval proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a počínající normalizaci.

Autor: Euroskop