Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Babiš: Evropská unie musí povzbudit Bělorusy k sametové revoluci

Euroskop, čtk, 17.08.2020

Evropská unie musí podle premiéra Andreje Babiše (ANO) povzbudit Bělorusy, aby se nebáli realizovat sametovou revoluci model listopad 1989. Na twitteru včera uvedl, že svoji roli musí hrát země Visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) s pobaltskými zeměmi. V obvyklém večerním videu řekl, že není možné, aby se v Bělorusku stalo něco podobného jako na Krymu nebo v roce 1968. Odkazoval na ruskou anexi ukrajinského poloostrova v roce 2014 a vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa. ČTK včera Babiš sdělil, že vláda se nebude situací v pondělí zabývat a že o věci komunikuje s evropskými lídry. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ČTK napsal, že vláda má pozici jasnou a že byla obsažena v mandátu pro jednání Rady pro zahraniční věci (FAC) EU.

"V Bělorusku se nesmí stát to, co u nás v roce 1968. Evropská unie musí být akční. Musí Bělorusy povzbudit, aby se nebáli realizovat sametovou revoluci model listopad 1989. Proto se v tom angažuju, a proto v tom také V4 s pobaltskými zeměmi musí hrát svoji roli. Víc v hlášení," uvedl Babiš.

"Někdo za Evropu musí jednat s prezidentem (Vladimirem) Putinem. Chci dát najevo, že není možné, aby se stalo to, co s Krymem nebo u nás v roce 1968. Ty obavy tam jsou," řekl ve svém videu. Je podle něj nutné, aby Evropa jednala rychle. O situaci hovořil mimo jiné s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem nebo maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Hovořit bude ještě s premiérem Polska Mateuszem Morawieckým. "Myslím, že V4 tady měla sehrát hlavní roli, protože naši kolegové ze západu to nezažili. Neví co je 68. rok, sametová revoluce. Myslím, že v tomhle směru musíme Bělorusy podpořit," dodal premiér.

V Bělorusku pokračují protesty proti falšování výsledků voleb hlavy státu a proti brutálnímu násilí policie vůči demonstrantům. Navzdory protestům ústřední volební komise oficiálně potvrdila "drtivé vítězství" dlouholetého prezidenta Alexandra Lukašenka. Hlavní opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská výsledky neuznala, požádala o přepočítání hlasů a následně byla donucena k odjezdu do zahraničí. V sobotu se v Česku konala demonstrace k vyjádření solidarity s Bělorusy, včera se uskutečnily další dvě v Praze a Brně.

 

Sankce na běloruské představitele


Ministři zahraničí zemí EU se v pátek shodli na sankcích na běloruské představitele zodpovědné za násilné potlačení protestů a falšování výsledků sporných voleb hlavy státu. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) včera v České televizi řekl, že preferuje celoevropské sankce, pokud by ale jejich zavedení trvalo příliš dlouho, nevyloučil individuální akci České republiky.

Stejně jako Hamáček, i šéf sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD) v televizi Prima ocenil, že sankce se budou týkat jen určitých lidí a nebudou plošné. Veselý také čeká, že EU vydá prohlášení o neuznání výsledku voleb a že k Lukašenkovi tak nebude přistupováno jako k oficiálnímu zástupci státu. Podle šéfa senátního zahraničního výboru Pavla Fischera (nezávislý) je důležité, aby sankční seznam cílil na konkrétní velitele jednotek, nejbližší Lukašenkovo okolí a jeho hospodářské zájmy. Také on hovořil o možnosti individuálních sankcí ze strany ČR.

Před týdnem se objevily na internetu informace a snímky, že běloruská policie při zásahu proti demonstrantům údajně použila české zásahové výbušky. "Údajně to mají být české výrobky. Výrobce tvrdí, že to není originální balení tak, jak oni ty prostředky vyvážejí, navíc je to někdy z roku 2011. Je pravda, že s těmito výbuškami se obchoduje. Je možné je nakoupit kdekoli a poté nějakým způsobem do Běloruska dostat," řekl Hamáček.

"Kategoricky vylučuji, že by došlo k porušení licenčního režimu a Česká republika povolila vývoz letálních věcí do Běloruska proti sankcím," dodal. Zákaz vývozu zbraní nebo vybavení, které by mohlo být použito k represím, do Běloruska přijala EU v roce 2011 kvůli porušování lidských práv, od té doby jej každoročně prodlužuje.

Veselý a Fischer se shodli, že je zneklidnily informace o tom, že ruský prezident Putin slíbil Bělorusku pomoc se zajištěním bezpečnosti země, pokud o to Minsk požádá. Veselý uvedl, že byl zprvu spíše zastáncem politické diplomacie. Pokud by ale do Běloruska vstoupily ruské ozbrojené síly, měly podle něj Evropská unie i Spojené státy dát Moskvě jasný signál, že jde o krok naprosto nepřijatelný.

 

Autor: Euroskop