Douglas Alexander: Otevřený pracovní trh a zkušenost Visegrádu

10.03.2006
Dnes EU čelí problémům, které vyžadují ještě více společného úsilí. V éře globalizace se musíme více snažit, abychom udrželi konkurenceschopnost a vliv v globálním měřítku.

Tento týden jsem stál po boku českého velvyslance Jana Winklera na recepci pořádané maďarským velvyslanectvím v Británii na oslavu patnáctého výročí vzniku visegrádské skupiny. Polsko, Maďarsko, Česká republika a Slovensko (tehdy Československo) se spojily, aby dosáhly lepších výsledků při řešení společných problémů a prosazování hospodářských reforem. Duch spolupráce je i základem, na němž byla vybudována Evropská unie.

Dnes však Evropská unie čelí problémům, které vyžadují ještě více společného úsilí. V éře globalizace se musíme více snažit, abychom udrželi konkurenceschopnost a vliv v globálním měřítku.

Jsme málo produktivní

Možnou, ale špatnou reakcí by bylo zabarikádovat se za vlastními hradbami. V globálním hospodářství nemůžeme uspět tím, že se budeme snažit izolovat se. Historie ukazuje, že takový protekcionismus nejenže nikam nevede, ale nakonec zničí i to, co měl ochraňovat.

Důležitá česká zkušenost

Moderní evropské hospodářství potřebuje volný pohyb kapitálu a pracovních sil. Britské Rozhodnutí otevřít vlastní pracovní trh České republice a ostatním novým členským státům vychází z této zásady. Toto rozhodnutí jsme přijali nejen proto, že bylo z hlediska občanů nových členských zemí správné, ale i proto, že jsme si byli jisti jeho hospodářským přínosem pro Británii. Po téměř dvou letech je už přínos zřejmý. Doufám, že Británie spolu s Českou republikou ukáže zbytku Evropské unie, že výhody flexibility pracovních sil a liberalizace naprosto převažují nad jakýmikoliv obavami o možném ohrožení zaměstnanosti na domácím trhu práce.

Ze stejných důvodů považujeme visegrádskou skupinu za svého spojence ve snaze otevírat trhy volnému pohybu služeb, což je další významná překážka na cestě k dosažení skutečně jednotného trhu, který si představovali zakladatelé Evropské unie. Služby tvoří více než 70 procent HDP Evropské unie, ale jen 20 procent obchodu mezi členskými státy EU. Oblast služeb má v unii obrovský nevyužitý potenciál, kvůli kterému jsme vynaložili tolik úsilí při přípravě směrnice o službách.

Abychom mohli těchto věcí dosáhnout, potřebujeme pevný finanční základ. Jelikož jsme výraznými příznivci rozšíření, jedním z cílů našeho předsednictví byl finanční výhled na nadcházejících sedm let, který by bral v úvahu měnící se světové prostředí a umožňoval podporu nových členů. Kdybychom se o dosažení dohody o rozpočtu ani nesnažili, zradili bychom zájmy zemí jako Česká republika, ale i své vlastní. Silné a moderní evropské hospodářství, v němž se tyto země rozvíjejí a vytvářejí nejenom pracovní příležitosti pro své vlastní občany, ale i prosperitu pro nás, bude pro Británii velkým přínosem.

Dosažená dohoda znamená, že Česká republika obdrží v letech 2007 – 2013 přibližně 32 miliard eur a celá visegrádská skupina celkem asi 170 miliard eur. Přezkoumání rozpočtu v letech 2008 – 9 nám poskytne možnost zvážit potřeby Evropské unie v 21. století a sestavit rozpočet, jenž odpovídá našim cílům. Současné pitvání dohody o rozpočtu či odmítání debaty v roce 2008 pouze pozdrží naše plány na pokračování reforem.

Pomozme reformám!

Autor je náměstkem ministra zahraničních věcí pro evropské záležitosti Velké Británie

Sdílet tento příspěvek