09.05.2014
čtk
Před volbami, které dlouhodobě poznamenává klesající zájem voličů, jsou v unijních zemích hodně slyšet obavy z příchodu protievropských či ostře euroskeptických stran. Lídři velkých a zavedených uskupení na takové nebezpečí upozorňují například ve vzájemných televizních debatách.
Nyní otevřeně euroskeptická Evropa svobody a demokracie (EFD), kam patří třeba britská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP), by získala podle projekce jen 34 mandátů. Evropští konzervativci a reformisté (ECR), mateřská frakce k unii kritické ODS, v projekci dosáhli na 44 europoslaneckých křesel. Třetí místo v nejnovější projekci získala liberální ALDE s 60 europoslanci. O další místo se dělí levicová GUE/NGL a Zelení – každá z těchto stran byla disponovat 47 mandáty.
Otázkou zůstává budoucí zařazení 70 europoslanců stran, které nyní do celoevropských frakcí nepatří. Do celkového počtu 751 křesel je ještě potřeba připočítat 37 poslaneckých mandátů stran, které sice nyní v europarlamentu jsou, ale jejichž zástupci nepatří do žádné z frakcí. Ke vzniku nové frakce je potřeba 25 poslanců ovšem nejméně ze sedmi členských zemí unie.
Evropští politici nyní voličům slibují, že svou volbou vlastně ovlivní i výběr budoucího šéfa Evropské komise. Podle představ největších evropských stran by se jím měl stát lídr vítěze voleb či ten, kdo v novém europarlamentu dokáže složit nadpoloviční většinu. Ta je totiž potřeba k hladkému schválení osoby, kterou parlamentu nabídnou jako kandidáta na vedení komise unijní členské země.
V ČR jsou členy EPP vládní lidovci a opoziční TOP 09; ČSSD patří do frakce S&D, komunisté do GUE/NGL a hnutí ANO jedná o spolupráci s ALDE.
Autor: Euroskop
