25.03.2015
čtk
Lidovecký europoslanec a předseda právního výboru Evropského parlamentu Pavel Svoboda chce podat ústní dotaz Komisi, jestli má smysl v EU měnit dvakrát ročně čas ze zimního na letní a obráceně. Svoboda svolal jednání tří výborů Evropského parlamentu, kde o tomto problému diskutují odborníci.
„Pokud jsem mluvil s odborníky, tak negativa převažují nad pozitivy. Je patrně více důvodů pro zrušení změn času než pro jeho zachování,“ řekl Svoboda ČTK, který za negativa považuje stoupající počet infarktů, vyšší úrazovost nebo zvýšený počet depresivních poruch.
Svoboda by přitom chtěl změnu stávající směrnice, která se každoročním posunem času zabývá. „Já bych ji chtěl doplnit o ustavení, které by říkalo, že od toho a toho data se čas nemění,“ vysvětlil. Svoboda uvedl, že kdyby se směrnice prostě zrušila, tak by to byl „návrat do stavu mírné anarchie“, tedy situaci, kdy by si každý stát rozhodoval o čase sám.
Pokud se odborníci vyjádří pro změnu, hodlá se Svoboda dotazovat Komise při jednání pléna Evropského parlamentu ústně. Loni se přitom Komise dotazoval písemně. Dostal prý odpověď, která zhruba znamenala: „nikdo si na nic nestěžuje“.
V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916, potom mezi lety 1940 až 1949. V obou těchto případech kvůli energetickým úsporám během dvou světových válek. Poté se letní čas začal používat od ropné krize v roce 1979. Do roku 1995 trval letní čas v ČR šest měsíců, od roku 1996 pak sedm měsíců, tedy do konce října, kvůli tomu, aby se ČR připojila k úpravě, kterou už v tu dobu používala EU.
Autor: čtk
