Princip loajality v procesu vystupování z EU: Jaký má význam při Brexitu?

30.11.2016
Kryštof Kruliš, AMO

Skutečnost, že jednání Velké Británie se zbytkem Evropské unie nebudou dle článku 50 smlouvy o Evropské unii oficiálně zahájena před koncem roku 2016, se setkala se silnými nesouhlasnými protesty ze strany představitelů řady členských států i unijních institucí. Česká republika a její představitelé byly v tomto ohledu spíše umírnění. Evropská sedmadvacítka se shodla na pozici, že nebudou vedena žádná předběžná jednání, dokud nebude rozhodnutí odejít oficiálně oznámeno.

Konzervativní vláda Theresy Mayové si odkladem oznámení odchodu kupuje čas na přípravu své pozice a budování administrativních kapacit a kompetencí, které by jednání tohoto rozsahu a souběžná jednání o budoucích obchodních vztazích se třetími zeměmi vůbec byly sto absolvovat. Zároveň se před britskými soudy řeší ústavněprávní rovina procedury vystoupení a vztah Parlamentu ve Westminsteru k ní.

Zbytek Evropské unie naopak legitimně požaduje, aby Britové zbytečně neprodlužovali období nejistoty. Odpověď na otázku, kolik času si může Velká Británie před započetím jednání vybrat nelze nalézt přímo v uvedeném článku 50. Procedura dle tohoto článku však rovněž podléhá základním principům práva Evropské unie.

Při hledání vyváženého postoje se tak lze opřít například o princip loajální spolupráce, který vyžaduje vzájemný respekt mezi členskými státy a institucemi Evropské unie a požaduje, aby si tyto poskytovaly vzájemnou pomoc při plnění úkonů vyplývajících ze zakládajících smluv. Takovýmto úkolem vyplývajícím z článku 50 odst. 2 smlouvy o Evropské unii je uzavřít dohodu o podmínkách vystoupení, a to s přihlédnutím k rámci budoucích vztahů vystupujícího státu k Evropské unii.

Reflektování premis loajální spolupráce v procesu vystoupení jednoho z členských států je přitom důležitým ukazatelem právní i politické kultury celého společenství. Dle tohoto principu by tak zbytek Evropské unie měl náležitě respektovat ústavněprávní procesy nutné k naplnění nekodifikované a na tradicích silně založené ústavy Spojeného království. Na druhou stranu, i Velká Británie je tímto principem vázána a neměla by tak spuštění procesu dle článku 50 smlouvy o Evropské unii účelově odkládat. Zahájení procesu dle článku 50 v březnu 2017 tak lze považovat za vyvážené řešení respektující zájmy obou stran.

Autor: Kryštof Kruliš, analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)

Sdílet tento příspěvek