Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Menší země se bojí ztráty vlivu

19.06.2005

Nizozemští voliči pozorně naslouchali, když jim populistický poslanec Geert Wilders vysvětloval, že přijetím euroústavy se omezí váha malých zemí. "Lidnatější země unie získají v Radě ministrů větší slovo," citoval Financial Times. I to byl důvod, proč hlasovaly proti ústavě téměř dvě třetiny Holanďanů.
Nebyl to přitom, podobně jako další Wildersovy načechrané argumenty, úplný výmysl. Podle propočtů má nyní Francie devítiprocentní podíl na hlasování, nově by získala 13 procent. Větší váhu by měli i Němci. Nizozemsko by se podílelo na rozhodování 3,5 procenta místo současných víc než čtyř.

Nejde ale jen o hlasy. Že velcí hráči mohou postupovat jménem unie samostatně, dokazují diplomatické aktivity Francie, Německa a Británie ve snaze získat kontrolu nad íránským jaderným programem.
Spořivé Nizozemce také značně rozladilo, když si Berlín s Paříží sobě na míru změkčily pravidla Paktu stability. Devalvaci paktu pokládají na výraz mocenské arogance.
Debatu o novém rozpočtu pozorně sledují. Nizozemský příspěvek na jednoho obyvatele je nejvyšší mezi 25 zeměmi unie. Premiér Balkenende vyvodil z odmítnutí ústavy pohotové závěry. Přislíbil, že bude žádat snížení příspěvku do bruselské pokladny, větší nezávislost pro jednotlivé členy a pozastavení dalšího rozšiřování

Frustraci Nizozemců ilustrují i detaily: Balkenende odmítl pozvání na krizové setkání Chirac - Schröder. Jeho rozhodnutí bylo interpretováno jako nechuť poslouchat poučování od dvou velkých sousedů.
Menší země jako Nizozemsko musí počítat s tím, že ani velcí členové nejsou naladěni přijímat kompromisy. Londýn a Berlín mají pocit jako Holanďané, říkají, že přispívají příliš. Nepřehlédnutelnou konfliktní linii dnešního summitu, která vede mezi Paříží a Londýnem, tak doplňuje rivalita mezi velkými a malými státy nebo mezi příjemci a přispěvateli.

Obavy z ní mají i mnozí Němci. Podle experta CDU pro zahraniční politiku Friedricha Pfülgera je užitečné mít nadstandardní vztahy s Francií, Berlín s Paříží jsou ale příliš zahleděny do sebe.
Andreas Maurer z Ústavu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky připomíná, jak pilně se stýkal s představiteli menších zemí kancléř Helmut Kohl. "Telefonoval, vysvětloval, jakého cíle chce dosáhnout. Naopak Schröder malé země zanedbává." Větší vstřícnost by podle něj jejich obavy oslabila.