EK chce, aby fond pro oživení ekonomik fungoval od ledna

30.04.2020
Euroskop, čtk

Fond pro oživení evropských ekonomik postižených koronavirovým výpadkem by měl být k dispozici začátkem příštího roku společně s příštím sedmiletým rozpočtem EU. Členské země bloku by měly pomoc dostávat ve formě půjček, přímých grantů a finančních záruk, které by měly být v celkovém rámci plánu obnovy vyvážené. Shodla se na tom ve středu Evropská komise, která chce návrh rozpočtu i samotného záchranného fondu předložit v příštích týdnech.

Zvláště koronavirem nejvíce zasažené jihoevropské státy jako Itálie či Španělsko, které se s vysokou zadlužeností či nezaměstnaností potýkaly již před pandemií, volají po co nejrychlejší pomoci ze společné unijní kasy. Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni minulý týden prohlásil, že by fond o objemu až 1,5 bilionu eur (přes 40 bilionů Kč) mohl být připraven již v září. Podle místopředsedkyně EK Věry Jourové se však ve středu Komise shodla na tom, že by měl být k členským zemím k dispozici v lednu.

„Je to samozřejmě velmi ambiciózní datum… do té doby musíme co nejvíce využívat současné krátkodobé nástroje,“ řekla Jourová, která novináře seznámila s výsledkem dnešního zasedání Komise.

Unie na podporu ekonomik schválila i další nástroje

Mezi Jourovou zmíněnými stávajícími nástroji, které unijní lídři odsouhlasili už minulý čtvrtek, je využití záchranného fondu eurozóny ESM, záruk pro firmy od Evropské investiční banky a podpoře krátkodobého zaměstnání v rámci programu SURE. Tato pomoc v celkové výši okolo 540 miliard eur by měla být unijním zemím k dispozici od června.

Ani lednový termín pro spuštění rozpočtu a s ním spojeného fondu přitom nepovažují někteří experti za příliš reálný. Prezidenti a premiéři členských zemí se totiž v únoru nedokázali shodnout ani na základních parametrech návrhu víceletého rozpočtu, který ještě nepočítal s tvrdým dopadem pandemie na hospodářství.

Nový návrh počítá s dočasných zvýšením národních příspěvků

Političtí vůdci budou mít nyní na posouzení nové návrhu, který bude navíc počítat s dočasným zvýšením finančních příspěvků členských zemí, jen několik měsíců. Na podzim jej totiž musí poslat ke schválení také Evropskému parlamentu. V době, kdy se státy potýkají s růstem rozpočtových deficitů kvůli investicím do ekonomiky, bude podle některých diplomatů pro Brusel těžké přesvědčit je, aby věnovaly více do společné kasy.

Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová dala minulý týden najevo, že by příští rozpočet mohl v zájmu investic do zasažených odvětví nabobtnat z dříve navrhovaných 1,1 procenta hrubého národního důchodu EU až ke dvěma procentům.

Komise zatím nezveřejnila konkrétní objem pomoci a odhady jednotlivých komisařů se pohybují od jednoho do dvou bilionů eur. Podle interního dokumentu zveřejněného minulý týden si chce EK přes 300 miliard vypůjčit na finančních trzích, další část by měla vzejít právě ze zvýšení příspěvků členských států.

Komisaři se rozcházejí v názoru na vydávání společných dluhopisů

Detaily plánu zatím zůstávají neznámé a zcela shodný názor nemají ani jednotliví komisaři. Zatímco Gentiloni či komisař pro jednotný trh Thierry Breton dali najevo ochotu uvažovat o vydání společných dluhopisů stejně jako Itálie, Španělsko či Francie, von der Leyenová je v tomto směru zdrženlivá. Společné sdílení dluhu odmítá Německo, Nizozemsko či severské státy a komise zřejmě fond oživení pomocí dluhopisů financovat nehodlá.

Jasno není ani v tom, kolik peněz dostanou země formou přímých grantů, o něž stojí zmínění zastánci dluhopisů, a kolik chce Brusel rozdělit v rámci úvěrů prosazovaných druhou uvedenou skupinou zemí. Podle Jourové se dnes komise shodla, že jejich poměr má být „vhodně vyvážený“.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek