Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Komise přidá peníze na kohezi i do fondu pro uhelné regiony

Euroskop, čtk, 28.05.2020

Výběr některých bodů plánu obnovy ekonomik a rozpočtu EU na příštích sedm let zveřejněných ve středu 27. května Evropskou komisí.

Kolik peněz bude k dispozici


Obvyklý sedmiletý rozpočet, jehož navržená výše 1,1 bilionu eur se příliš neliší od "předkrizového" návrhu z února, doplnila EK o fond obnovy ekonomik zasažených koronavirovým výpadkem. Z něj by si členské státy rozdělily 500 miliard eur v přímých platbách a 250 miliard prostřednictvím úvěrů. Z tohoto fondu by měly země být schopny čerpat už na podzim a poté ještě v průběhu dalších dvou let.
 

Podmínky čerpání


Zásadní část fondu obnovy tvoří 560 miliard eur grantů a úvěrů, které budou určeny k podpoře investic a reforem na základě vlastních plánů jednotlivých členských zemí. Komise chce jejich rozdělování spojit s doporučeními, které státům dává v rámci takzvaného evropského semestru. Zásadními podmínkami budou respekt k ekologickým a digitálním prioritám EU či dodržování vlády práva. 

Nárůst na kohezi i fond pro uhelné regiony


O dalších 55 miliard eur se podle plánu komise navýší fondy pro kohezní politiku určené pro méně rozvinuté unijní regiony. Strukturální fondy přitom podle předchozího návrhu rozpočtu měly obsahovat přibližně 320 miliard eur. Výrazně přibude také peněz ve fondu, který má sloužit ke zmírnění sociálních dopadů přechodu na čisté zdroje energie. Balík, z něhož má čerpat především Polsko, ale také další postkomunistické země včetně Česka, má místo dosud navrhovaných necelých 10 miliard eur obsahovat miliard 40. 

Obnova na dluh


Komise chce 750 miliard eur na podporu ekonomik získat tím, že si vypůjčí na finančních trzích a bude ručit 1,1 bilionem rozpočtových příjmů. Aby mohla využít svého příznivého kreditního hodnocení a získat výhodný úrok, chce pro rozpočet získat nové zdroje v podobě ekologických poplatků či digitální daně.

Dluh chce Brusel začít splácet od začátku dalšího rozpočtového období v roce 2028 a doplatit nejpozději 30 let poté. Úroky z něj ale mají být již součástí dnes zveřejněného rozpočtu. 

Rozpočtové slevy


Komise v návrhu počítá s tím, že v rozpočtu zatím zůstanou slevy z plateb pro skupinu vyspělých západních zemí. Brusel se obává odporu takzvaných šetrných států v čele s Rakouskem a Nizozemskem ke společnému zadlužení a právě těmto státům přijdou rabaty vhod. Velká část ostatních zemí však již při minulém vyjednávání v únoru požadovala jejich odstranění a očekává se, že téma vzbudí ostré diskuse i nyní. 

Souhlas států


Návrhy musí schválit členské země EU, jejichž pohledy se zatím zásadně liší. Vedle koronavirovou krizí nejzasaženějších států Itálie a Španělska, které si rozdělí více než třetinu ze 750miliardového balíku, dávají najevo podporu i nejvlivnější hráči Německo a Francie. Výhrady znějí kromě "šetrných" zemí také z postkomunistických států včetně Česka, které nechtějí přijít o peníze na rozvoj chudších regionů. Prezidenty a premiéry čeká první debata 19. června.

Autor: Euroskop