24.07.2020
Euroskop, ČTK
Evropský parlament pohrozil, že neschválí unijní rozpočet a fond obnovy, na němž se lídři členských zemí dohodli na nedávném summitu v Bruselu. Ve včera přijaté rezoluci vyjádřil EP nesouhlas zejména s chystanými „škrty“ ve výdajích na výzkum, zdravotnictví či na ochranu klimatu, informovaly agentury AFP a DPA. Europoslanci hlasovali v rozporu s naléháním předsedy Evropské rady Charlese Michela i šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, kteří dohodu premiérů a prezidentů označili za „historický krok vpřed pro unii“ či za „stěžejní“ okamžik evropských dějin.
Pro rezoluci zvedlo ruku 465 zákonodárců, na 150 jich bylo proti a 67 se zdrželo. Kromě vyšších investic do vědy či zelených technologií europoslanci žádají, aby EU přijala jasný mechanismus, který čerpání unijních peněz podmíní respektováním demokratických principů a vlády práva. Týká se to především Maďarska a Polska, které jsou v hledáčku Bruselu kvůli krokům, na jejichž základě čelí kritice za podkopávání právního státu.
Prezidenti a předsedové vlád členských zemí evropského bloku v noci na úterý po čtyřdenním maratonu jednání schválili zvýšení dlouhodobého rozpočtu o fond v objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč) určený na oživení ekonomik zasažených koronavirovou krizí. EP nebude mít možnost hlasovat přímo o nastavení tohoto záchranného balíčku, jeho souhlas je ovšem nutný pro schválený celého víceletého finančního rámce. Své představy o unijním rozpočtu na období 2021-2027 včera poslanci vyjádří prostřednictvím usnesení.
Šéfové poslaneckých frakcí v dopolední rozpravě předcházející hlasování o rezoluci vyjadřovali nesouhlas se škrty v programech na podporu vědy a výzkumu i s dalšími parametry rozpočtu. „Jsem rád, že byla nalezena shoda, dohoda mě ale netěší,“ shrnul své pocity Manfred Weber, který vede největší europarlamentní frakci Evropská lidová strana. Podobně jako zástupci dalších velkých skupin má za to, že současný návrh víceletého rozpočtu „nenabízí odpovědi na výzvy příštích sedmi let“.
„Nejsme v tuto chvíli připraveni spolknout tu hořkou pilulku, kterou jste zmínila,“ řekl Weber. Odkazoval tím na slova von der Leyenové, kterou prý také netěší vývoj kolem programů na podporu vědy, inovací a „udržitelné infrastruktury“.
I přes tato „politováníhodná a bolestivá rozhodnutí“ předsedkyně komise poslední unijní summit hodnotila jako velký úspěch. „Velkým vítězem tohoto summitu jsou naše nové vlastní zdroje,“ řekla. „Máme teď jednomyslnou shodu na tom, že potřebujeme nové vlastní zdroje. A to je obrovský a historický krok vpřed pro naši unii, o který komise i parlament dlouho usilovaly,“ pokračovala.
Von der Leyenová také ujišťovala, že vyplácení peněz z koronavirového fondu obnovy je provázáno s dodržováním zásad právního státu v členských zemích. Někteří europoslanci ale mají příslušnou klauzuli ze závěrů summitu za příliš vágní a například předseda frakce Renew Europe Dacian Cioloș včera uvedl, že jeho poslanecký klub podpoří jedině víceletý rozpočet se „solidními zárukami“ v tomto ohledu.
Evropský parlament bude mít při schvalování víceletého finančního rámce EU poslední slovo a teoreticky jej může vetovat. Po přijetí včerejší rezoluce začne jeho vyjednávací tým jednat s představiteli Rady Evropské unie, která je kolektivním vrcholným orgánem unie. Rozhodnutí padne pravděpodobně v září.
Autor: Euroskop
